* 07.01.1869 Slezská Ostrava (m. č. Ostravy) † 14.08.1931 Graz (Rakousko)
dvorní rada, státní úředník, policejní ředitel
národnost
německá
státní příslušnost
Rakousko-Uhersko, Rakouská republika
-
zajímavé okolnosti
Pocházel z rodiny účetního a správce (v matrice zapsán jako Bohumír Emanuel Kunze), rodina bydlela na Hranečníku v tehdejší Polské Ostravě. Po svém přeložení k Policejnímu komisařství v Moravské Ostravě, nově založenému na konci 19. století a zahrnujícímu celý ostravsko-karvinský revír s více než 200 tisíci obyvatel, mohl jako zdejší rodák využít svých znalostí regionu vyznačujícího se specifickými hospodářskými, politickými, nacionálními i sociálními podmínkami. Hlavním úkolem bylo vypořádání se s narůstající kriminalitou a zvládnutí stupňujícího se národnostního a sociálního pnutí ve společnosti. Podílel se např. na eliminaci dělnických stávek ve Vítkovicích či v Karviné. Jeho policejní práce na Ostravsku a Těšínsku byla hodnocena pozitivně a s uznáním, vyzvedávána byla jeho národnostní a konfesijní nestrannost, výhodou mu byly také jeho jazykové znalosti, vedle němčiny ovládal perfektně i češtinu a polštinu. V roce 1908 byl jmenován vrchním policejním komisařem. V srpnu 1910 jej zemský prezident pověřil vedením policejního komisařství v Moravské Ostravě, v následujícím roce byl povýšen do hodnosti c. k. policejního rady (patřil tehdy k nejmladším nositelům této hodnosti v Rakousku). Po svém nástupu na místo šéfa ostravského policejního komisařství se zasadil o posílení četnické služby v okrese, prosadil reorganizaci oznamovací a dohlížecí služby především v souvislosti s pobytem a působením ruských emigrantů na Ostravsku. Nechal bedlivě sledovat jejich činnost a při prvních náznacích politických aktivit a šíření revolučních myšlenek proti nim přísně zakročil a neváhal sáhnout k jejich vypovězení. Jeho nekompromisní postupy se dostaly až na pořad jednání ruské Dumy v Petrohradě a vedly k výměně diplomatických nót mezi vládami obou říší. Vážnost situace podtrhovala i návštěva ruského generálního konzula z Prahy, který se chtěl na Ostravsku osobně přesvědčit o skutečném stavu věcí. Vykazoval úspěšnost rovněž při zvládání běžné kriminality, kdy se ostravskému policejnímu úřadu pod jeho vedením dařilo objasňovat a potírat násilnou trestnou činnost. Pro jeho kvality jej představení pověřovali mimořádnými úkoly, jako bylo např. zajištění bezpečnosti při vojenských manévrech ve Velkém Meziříčí v roce 1909, kterých se účastnil císař František Josef spolu s německým císařem Vilémem. Podobně řídil bezpečnostní službu také při několika návštěvách německého panovníka v rakouském Slezsku.
Když se slezský zemský prezident Max Julius hr. Coudenhove ujal v roce 1915 úřadu českého místodržícího v Praze, nechal na základě svých osobních zkušeností povolat G. Kunze do funkce pražského policejního ředitele. Krátce po státním převratu 1918 musel však místo opustit a úřad předat. Následně přesídlil do Rakouska, po krátkém působení na Policejním ředitelství ve Vídni byl pověřen vedením Policejního ředitelství ve Štýrském Hradci.
Zvolil dobrovolné ukončení života, důvodem měly být finanční problémy.-
čestný občan
Přívoz (m. č. Ostravy)
-
vzdělání
Právnická fakulta německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (1887–1890)
vyznamenání a pocty
rakouský Zlatý záslužný kříž s korunou
pruský Řád červené orlice 4. třídy (1910)
královský pruský Řád koruny 3. třídy (1914)
důstojnické vyznamenání Červeného kříže s válečnou dekorací
Velký čestný odznak Za zásluhy o Rakouskou republikujiné pocty
vrchní policejní rada s titulem a charakterem vládního rady (1915)
dvorní rada (1918)-
zaměstnání
Zemský trestní soud ve Vídni, praxe
Magistrát města Brna, koncipista
Policejní komisařství ve Vídni (1894–1898)
Policejní komisařství v Moravské Ostravě (1898–1914)
Policejní ředitelství v Praze (1915–1918)
Policejní ředitelství ve Vídni (1918–1919)
Policejní ředitelství ve Štýrském Hradci (1919–1929)-
hrob
hřbitov v St. Leonhard, druhém městském okrese Štýrského Hradce (Rakousko)
-
autor
Daněk
Encyklopedie města Ostravy !!!
Aktualizováno: 04. 04. 2023