Encyklopedie města Ostravy !!!

Smuteční průvod při pohřbu Petra Cingra před slezskoostravskou radnicí. Zdroj: Archiv města Ostravy.

Varna Městského pivovaru na Černé louce, poškozená přímým zásahem letecké pumy v srpnu 1944. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Žofínská ulice s vysokými pecemi v pozadí v roce 1944. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Pohled do dnešní Purkyňovy ulice s budovou školy, která musela být po náletu demolována. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Hořící domy na hlavním náměstí 29. 8. 1944. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Dnešní Smetanovo náměstí v Moravské Ostravě s obchodním domem Textilia v roce 1944. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Obchodní dům Rix, pohled z dnešní Vojanovy ulice. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Hlavní třída (dnes 28. října) směrem k náměstí v roce 1944. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Centrum Moravské Ostravy po srpnovém náletu 1944. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Pohled na hasičskou zbrojnici německého sboru dobrovolných hasičů v Moravské Ostravě na počátku 20. století. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Stavitel Klemens Isidor Hladisch (1844–1893). Zdroj: Archiv města Ostravy.

František Mruzek. Zdroj: Almanach města Moravské Ostravy 1929

Páter Jan Spurný (1820–1892). Zdroj: Archiv města Ostravy.

Pohled na ostravskou rafinerii minerálních olejů koncem 19. století. Zdroj: Archiv města Ostravy.

Dr. Max Böhm (1857–1952). Zdroj: Archiv města Ostravy.

JUDr. Carl (Karl) Richter. Zdroj: Archiv města Ostravy

Profesor Alois Schwarz (1854–1928). Zdroj: Archiv města Ostravy.

Anton Himmelbauer (1841–1908). Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Busta Jana Amose Komenského v Komenského sadech, 60. léta 20. století. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Poštovní známka z tzv. londýnské emise 1945, na níž je vyobrazen Pravoslav Řídký. Zdroj: Vojenský historický ústav Praha (kopie Archiv města Ostravy).

Pravoslav Řídký jako velitel smíšeného předzvědného oddílu při slavnostním převzetí praporu, který oddílu věnovali krajani v Londýně. Zdroj: Vojenský historický ústav Praha (kopie Archiv města Ostravy).

Škpt. Pravoslav Řídký (1907–1943). Zdroj: Vojenský historický ústav Praha (kopie Archiv města Ostravy).

Profesor Johann Hadaszczok (1858–1895). Zdroj: Archiv města Ostravy.

Inzerce děl Gustava Richtra, prodávaných v knihkupectví Julia Kittla v Moravské Ostravě. Zdroj: Ostrauer Zeitung 14. 1. 1933

Strojírna a slévárna Elbertzhagen & Glassner v Moravské Ostravě v místech dnešních Frýdlanstkých mostů a Ústředního autobusového nádraží. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Ing. Karl Glassner (1845–1931). Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Mapka z roku 1983 z projektovaným přemostěním Ostravice.

Článek v deníku Nová svoboda z 30. 6. 1990.

Článek v závodních novinách Den výstavby Ostravska o návštěvě sportovců v Osadě Míru.

Vilém Bräuner (1879–1969). Zdroj: Archiv města Ostravy.

Wilhelm Müller (1847–1919). Zdroj: Archiv města Ostravy.

Jan Grmela (1861–1932). Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Starostka městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Liana Janáčková a ředitelka Archivu města Ostravy Blažena Przybylová (vlevo) při odhalení pamětní desky Dr. Jana Maye 1. 9. 2014. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

MUDr. Jan May (1869–1931). Zdroj: Archiv města Ostravy.

Jan Geisler (1869–1953). Zdroj: Archiv města Ostravy.

Marie Matulová, rozená Geislerová (1860–1909). Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Veduta ostravské továrny na mýdlo Jana Ručky. Zdroj: Archiv města Ostravy.

Moravskoslezský Večerník 30. 9. 1968, zvláštní vydání, věnované pětidennímu pracovnímu týdnu. Zdroj: Archiv města Ostravy

Moravskoslezský Večerník 30. 9. 1968, zvláštní vydání, věnované pětidennímu pracovnímu týdnu. Zdroj: Archiv města Ostravy

Obálka knihy Ferdinanda Pelce O Tešínsko. Zdroj: Archiv města Ostravy, knihovna

Budova na Těšínské ulici ve Slezské Ostravě (na snímku vlevo), kde působil notář JUDr. Ferdinand Pelc. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií

Gobietova vila v Moravské Ostravě na rohu ulic Nemocniční a Hornopolní v roce 1979. Na fasádě domu se dochoval nárožní erbovní štít s iniciálami "AG" a kartuš se jménem "Armand Gobiet". Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Ferdinand Pelc, smuteční oznámení. Zdroj: Moravskoslezský deník 16. 9. 1932

JUDr. Ferdinand Pelc. Zdroj: Moravskoslezský deník 16. 9. 1932

JUDr. Edmund Palkovský (uprostřed) při zahájení výstavby Brušperské dráhy v září 1929. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

JUDr. Edmund Palkovský (1858–1930). Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Rekonstrukce jatek, stav srpen 2021. Foto: Jozef Šerka

Rekonstrukce jatek, stav červen 2021. Foto: Jozef Šerka

Takzvaná manifestace pracujících Ostravska na zimní stadionu při návštěvě prezidenta republiky Antonína Novotného v roce 1959. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Demolice stadionu v říjnu 2003. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Vstup na zimní stadion od nadjezdu na ulici Českobratrské, stav v roce 2001. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Chátrající zimní stadion v roce 1997. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Zastřešení tribun v roce 1948. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Výstavba zimního stadionu v roce 1947. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

JUDr. Bohumír Šavrda (1875–1941). Zdroj: Archiv města Ostravy

Tým Moravy při nástupu na led před exhibičním utkáním. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Dělníci při montáži střešní konstrukce ostravského zimního stadionu. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Strojní příprava k vyzvednutí střešní konstrukce ostravského zimního stadionu. Na snímku stožárový otočný jeřáb Derrickova typu (tzv. derik). Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Plán stavby podle architekta Karla Gajovského. Zdroj: Archiv města Ostravy.

Stanice Hasičského záchranného sboru Ostrava v roce 2014. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Stanice Hasičského záchranného sboru města Ostravy v roce 1996. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Hasičský dům v Moravské Ostravě krátce po druhé světové válce. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Pohled na Hasičský dům v Moravské Ostravě z tehdejšího Senného trhu, 40. léta 20. století. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Krojovaný průvod městským obvodem (2003). Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií, autor: Hana Kunzová.

Souboj o získání trofeje (2020). Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií, autor: Hana Kunzová.

Pozvánka na projekci kinematografu Edison-Lumière v německém tisku vycházejícím v Moravské Ostravě.

Část kupní ceny těchto zápalek byla určena na podporu činnosti Matice Ostravské.

V. Těreškovová v ostravských ulicích v roce 1963. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Smlouva mezi olomouckým biskupem Dětřichem a těšínským knížetem Měškem a jeho bratrem Boleslavem z roku 1297.

Drožky na hlavním náměstí v Moravské Ostravě na počátku 20. století. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Plakát, který avizuje první sokolské cvičení v Hrušově v původním termínu 26. července 1908. Zdroj: Archiv města Ostravy.

Generál Ludvík Svoboda dekoruje prapor tankové brigády, který drží v rukou její velitel, podplukovník Vladimír Janko. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

Plakát I. českého tenisového klubu v Moravské Ostravě. Zdroj: Archiv města Ostravy.

Testament Vavřince Máchy. Zdroj: Archiv města Ostravy.

Novinová inzerce v časopise Radhošť z 4. 10. 1896 na první filmová představení v Moravské Ostravě.

Listina olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského vydaná 15. 9. 1584 v tvrzi v Zábřehu nad Odrou. Zdroj: Archiv města Ostravy.

Součástí areálu výstaviště byl rovněž zábavní park. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií

K propagaci Vítkovických železáren sloužila na výstavišti i tato vyhlídková věž. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií

Nová svoboda zveřejnila text manifestu 2000 slov dne 29. 6. 1968.

Pohled do expozice jedné z výstavních hal (60. léta 20. století). Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.