městské krematorium
historický název
městské krematorium
ulice
charakteristika
Po dokončení se městské krematorium stalo jedním z městských podniků. Rentabilního provozu bylo dosaženo již v roce 1929.
-
existence
stavba již neexistuje
zánik
1979
-
nej...
Morava: První krematorium na Moravě (šesté v ČSR)
zajímavosti
O stavbě krematoria uvažovalo tehdejší německá městská rada již před rokem 1918. Příčinou byly poměry na městském hřbitově, kde jílovitá půda a vysoká hladina spodní vody způsobovaly pomalé tlení ostatků. Propagátorem krematoria byl městský radní Karl Richter, člen německého kremačního spolku Flamme. K stavbě však nedošlo, protože rakouská legislativa pohřbívání žehem neumožňovala.
Po roce 1918 se stal horlivým propagátorem myšlenky krematoria žurnalista, volnomyšlenkář a stoupenec bezvěreckého hnutí Bedřich Čurda-Lipovský, později ředitel pohřebního ústavu Krematorium. O stavbu se zasadil rovněž tehdejší předseda správní komise a později starosta Moravské Ostravy Jan Prokeš.
Staré ostravské krematorium vybudované v letech 1923–1925 bylo ojedinělou ukázkou kubistické architektury v Ostravě a přirozenou dominantou celého hřbitovního areálu. V době svého vzniku bylo zároveň symbolem pokrokových myšlenek, k nimž se řadila také idea pohřbu žehem. Proto jeho vznik provázely také bouřlivé diskuse v tisku, protesty vycházely zejména z kruhů blízkých římskokatolické církvi.
Poté, co bylo rozhodnuto o zrušení městského hřbitova, se ozývaly hlasy pro další zachování krematoria, které mělo hrát novou funkci (např. jako památník nebo muzeum). Zboření nedoporučoval ani Státní památkový ústav. Nakonec bylo však rozhodnuto o jeho demolici a Ostrava tak přišla o jedinečnou stavební památku.-
současný stav
Na místě původního objektu se nalézala původně velká kašna, upravená později na tzv. rabátko (květinový záhon)
-
stavební vývoj
První soutěž na stavbu krematoria proběhla již v roce 1919, byla však špatně obeslána a všechny projekty odrazovaly vedení města pro přílišné náklady. Poté byla zvažováno využít pro tyto účely objekt starého evangelického kostela na Vítkovické ulici, k němuž by se přistavěla kremační pec. I z tohoto návrhu sešlo, neboť německá církev evangelická požadovala za odprodej budovy a pozemků 300 tisíc korun.
V roce 1921 vyzval městský stavební úřad k vypracování plánů pražského architekta Františka Mencla, rovněž horlivého propagátora pohřbu žehem. Tohoto úkolu se chopil spolu s architektem Vlastislavem Hofmanem.
Stavba proběhla mezi lety 1923–1925. Stavební práce prováděla firma Rudolf Slezáček v Moravské Ostravě. Kremační pec dodala firma Ing. Julius Schmalz v Olomouci.
V roce 1932 byl za krematoriem dostavěn objekt kolumbária, v roce 1936 dostavěna druhá kremační pec. V témže roce proběhla elektrifikace varhan a cesta od hřbitovní brány ke krematoriu byla osazena veřejným osvětlením.
Nejvýznamnější poválečnou stavební úpravou bylo v roce 1958 převedení dosavadního vytápění kremačních pecí koksem na vytápení plynové.
Demolice krematoria proběhla v roce 1979.-
obrazy
-
prameny, literatura
-
stavby
Městský hřbitov
28. října, sad Dr. Milady Horákové Krematorium Ostrava
Těšínská 107/710-
historická obec
-
významné osoby
Miloš Bartoň
Bedřich Čurda-Lipovský
Vlastislav Hofman
Jan Prokeš-
objekty
Pomník Jana Prokeše
památník-
události
10. 5. 1940
Pohřeb dr. Fajfrlíka 28. 10. 1937
Slavnostní odhalení pomníku Jana Prokeše 19. 10. 1936
Pohřeb Adolfa Brantála 15. 12. 1935
Pohřeb Jana Prokeše, bývalého starosty města Moravské Ostravy 17. 9. 1932
Pohřeb JUDr. Ferdinanda Pelce
další události (7)...-
související odkazy
Digitální badatelna Archivu města Ostravy
Archivní pomůcka fondu Krematorium Ostrava (klikněte na ikonu Listování v pomůcce) Krematorium Ostrava
Wikipedie-
autor
Šerka
