* 23.4.1907 Místek (m. č. Frýdku-Místku) – † 12.8.1979 Brno
malíř
národnost
česká
státní příslušnost
Rakousko-Uhersko, Československá republika, Československá socialistická republika
-
zajímavé okolnosti
Od třinácti let pracoval v dílně svého strýce Josefa Raszky v Košariskách a pravděpodobně v Praze dosáhl také akademického vzdělání. Po ukončení povinné vojenské služby v r. 1929 vedl více než dva roky čtyři ateliéry prof. Bedřicha Sokiranského, malíře v Mariánských Horách, který měl ateliér se čtyřmi dílnami v Petřvaldu. Věnoval se zde kopiím starých mistrů, malbě žánrových obrazů, zátiší a dekorativní malbě. Sám tehdy pracoval na velkých kompozičních pracích. Asi od r. 1931 měl svůj vlastní ateliér v Ostravě, kde se v r. 1933 také oženil. Před druhou světovou válkou se svou ženou Ludmilou hodně cestoval, především po jihu Evropy. V roce 1937 pobývali manželé v Paříži, kde P. Raszka své obrazy s velkým úspěchem představil veřejnosti. Ostravské publikum mělo možnost si jeho obrazy z cest po Itálii a Jugoslávii prohlédnout v říjnu 1935 v hale Pojišťovací banky Slavie nebo o rok později v Národním domě, kde vystavoval také obrazy, které namaloval ve Francii. Ve 30. letech 20. století se P. Raszka stal uznávaným malířem. Často vystavoval, psalo se o něm v tisku a své obrazy s úspěchem prodával. Věnoval se především krajinomalbě (Beskydy), přičemž využíval hlavně techniku špachtlování. V roce 1938 začal malíř s plánovanou stavbou vysněné horské chaty v Beskydech v Prostřední Bečvě, kde rodina prožila období 2. světové války. P. Raszka se zapojil do zásobování partyzánů léky, které v ostravské nemocnici získával jeho příbuzný Milan Rotter, a podílel se na převádění odbojářů z Ostravska. V r. 1949 odešel P. Raszka do Brna, kde založil novou rodinu. Nestal se členem Svazu československých výtvarných umělců a tím si znemožnil vstup do galerií. Po válce tak vystavoval velmi omezeně. Jeho obrazy se však stále prodávaly. S manželkou Zdenou se živili také kolorováním fotografií. Jedinou autorskou výstavu mu v době politického uvolnění uspořádal v r. 1968 Kulturní dům ve Frenštátě pod Radhoštěm. Jeho vnučka Monika Kočendová je rovněž malířka. Jejich společná výstava v Novoměstské radnici v Praze v r. 2018 představila jeho zapomenuté dílo současné veřejnosti.
-
bydliště
Ostrava-Zábřeh, náměstí Gen. Svobody 2
Prostřední Bečva
Brno (od 1949)-
dílo
-
odborné a zájmové organizace
Sdružení výtvarníků Snaha Bezručova kraje se sídlem v Orlové (1946 člen výboru)
Pohorská jednota Radhošť (1947)
Klub vynálezců v Moravské Ostravě (1947-1948)
Dohoda československých výtvarných umělců, pobočka v Brně (1948-1952, zakládající člen)
Spolek výtvarných umělců Marold, odbočka Brno (1948-1952), odbočka Praha (1953)-
obrazy
-
prameny, literatura
-
osoby
-
partneři
-
děti
Ludmila Vystrčilová (Raszková)
Pavel Raszka
Alena Raszková-
rodiče
-
související odkazy
-
autor
Glombíčková
Encyklopedie města Ostravy !!!
Aktualizováno: 17. 09. 2025