* 2.1.1915 Moravská Ostrava (m. č. Ostravy) † 22.1.1999 Ostrava
stavební technik, stavitel, sportovec
rodné jméno
Szajdek
národnost
česká
státní příslušnost
Rakousko-Uhersko, Polská republika, Československá republika, Československá socialistická republika, Česká a Slovenská Federativní Republika, Česká republika
-
zajímavé okolnosti
Narodil se do rodiny vítkovického hutníka polského původu. Otec mu zemřel, když ještě neměl ani půl roku. Matka se pak znovu provdala, vyrůstal se dvěma staršími sestrami a dvěma nevlastními bratry. Až v roce 1938 obdržel československé státní občanství, v roce 1946 mu byla povolena změna příjmení na počeštěnou podobu, kterou však užíval už před válkou.
V roce 1946 založil společně s Bohuslavem Krýsou ml., synem svého dlouholetého zaměstnavatele, veřejnou obchodní společnost zabývající se prováděním obkladů a dlažeb z keramického materiálu a sklobetonovými pracemi. Otevřel si ve Starých Hamrech kamenolom a pronajal si tamní pilu. Po únoru 1948 byl jeho podnik začleněn do znárodňovacího procesu veškerého stavebního průmyslu.
Od mládí byl nadšeným sportovcem. Hrál fotbal za SK Slovan Moravská Ostrava a lední hokej za HK Stadion Vítkovice, za firemní sportovní klub Brouk+Babka a později za Závodní sokolskou jednotu Železničáři Ostrava. V ostravském Tatranu se věnoval rovněž tenisu. Záliba ve sportu se u něj prolnula s profesí a přivedla jej k významným stavbám ostravských sportovních zařízení. Podílel se na organizaci výstavby zimního stadionu, probíhající ve dvou etapách v letech 1946–1948. Ve stejné době už bylo zamýšleno také zastřešení stadionu, které bylo nakonec projekčně a investičně připraveno až 1954 a na němž se rovněž podílel. Především jeho přičiněním vznikly v Ostravě v letech 1952–1953 stavby víceúčelové haly Tatran a ústředního tenisového dvorce v Komenského sadech. V letech 1952–1955 se významně angažoval při výstavbě ústředního sportoviště TJ Tatran, pozdějšího Stadionu odborářů. Stavbu se však pro řadu projekčních a konstrukčních vad nepodařilo úspěšně dokončit, navíc nebyla řádně dokumentována a vyúčtována, což se stalo záminkou k politickému procesu se stavitelem v roce 1958. Na jeho základě byl nespravedlivě odsouzen k dlouholetému trestu odnětí svobody, který si odpykával v pracovních táborech. Podmínečně byl propuštěn v roce 1964. Až po pádu komunistického režimu došlo roku 1991 ke zrušení rozsudku pro porušení zákona a z důvodu nedostatečného prokázání viny.
Počátkem osmdesátých let byl v souvislosti s přestavbou slezskoostravského hradu pověřen vedením stavby tzv. kulturně-společenského střediska Rotunda, úpravou hradní věže a statickým zajištěním hradní zdi. Vypracoval kontroverzní záměr opravy hradu, realizovaný v letech 1981–1983 bez řádné účasti a zohlednění stanovisek zástupců krajské památkové péče i bez umožnění záchranného archeologického průzkumu. Až koncem osmdesátých let odešel do penze.
Byl třikrát ženat, měl syna a dceru.-
vzdělání
česká obecná škola v I. okrese v Moravské Ostravě
měšťanská škola chlapecká v I. okrese v Moravské Ostravě
tříletá pokračovací škola v Moravské Ostravě
firma Elbertzhagen & Glassner, vyučen strojním zámečníkem
stavební průmyslovka, dálkové studium (maturita)-
zaměstnání
firma Ing. Bohuslav Krýsa, kreslič, asistent a stavbyvedoucí (1934–1946)
Atika Šajdek a spol., veřejná obchodní společnost v Moravské Ostravě, samostatný podnikatel (1946–1948)
Československé stavební závody (1948–1952)
Stavomontáže Ostrava
Pozemní stavby Opava, n. p.
Výstavba Ostravsko-karvinských dolů, k. p., Ostrava
Národní výbor města Ostravy, technický úředník
Obvodní národní výbor Ostrava 1, technický úředník
Obvodní národní výbor Ostrava 2, odbor výstavby, pracovník realizační skupiny akce Z (od 1979)odborné a zájmové organizace
SK Slovan Moravská Ostrava
HK Stadion Vítkovice
SK Brouk+Babka
družstvo Ostravský zimní stadion, podílník, člen správního výboru a sekretář
Závodní sokolská jednota Železničáři Ostrava
Tělovýchovná jednota Tatran Ostrava, člen výboru-
prameny, literatura
-
stavby
-
události
23. 7. 1955
Zastřešení Ostravského zimního stadionu Josefa Kotase v roce 1955-
autor
Daněk
Encyklopedie města Ostravy !!!

Aktualizováno: 12. 08. 2025