Panský (vrchnostenský) pivovar
historický název
Panský (vrchnostenský) pivovar
č. orientační/popisné
10
charakteristika
Budova varny, sladovny a sklepů v levém křídle (hospodářské části) polskoostravského zámku.
-
existence
stavba již neexistuje
zánik
1880–1885
území
Slezská Ostrava
-
zajímavosti
Dlouholetým nájemcem pivovaru v Polské Ostravě byl od třicátých let 19. století židovský obchodník Simon Frankl. Produkce mírně rostla v závislosti na populačním růstu slezských obcí spolu s rozvojem uhelné těžby. Nájemce se snažil část uvařeného piva uplatnit i mezi dělníky na železniční stavbě Severní dráhy císaře Ferdinanda v sousedním výčepním okrese, náležejícím měšťanskému pivovaru v Moravské Ostravě, čímž ovšem porušoval tehdy platné právo.
Přirozeným a protekčně chráněným odbytištěm pro jeho produkci bylo polskoostravské panství, které patřilo na Těšínsku k těm větším a vedle Polské Ostravy zahrnovalo v 19. století vesnice Hrušov, Michálkovice, Muglinov, Heřmanice, Kunčičky, díl Radvanic a Zámostí. Úhrnem na něm žilo v počátcích industrializace Ostravska přibližně 2,5 tisíce lidí.
Výrobní kapacita pivovaru, vybaveného jedinou pánví a obsluhovaného třemi dělníky, činila v polovině 19. století asi 1 770 věder, tj. zhruba 1 044 hl piva ročně. Jeho odbyt po nástupu průmyslové revoluce zvyšoval zejména provoz kamenouhelných dolů hrabat Wilczeků a povinnost propinačních šenkýřů v poddanských vsích odebírat výhradně polskoostravské pivo.
Od poloviny 19. století až do úplné liberalizace pivovarnictví v roce 1869 se počet obyvatel v propinačním okresu polskoostravského velkostatku zvýšil více než 3,5krát. Vzhledem k tomu, že se jednalo především o těžce pracující námezdní síly v uhelném hornictví, lze předpokládat také tomu odpovídající růst spotřeby piva na hlavu, který ještě v roce 1843 činil pouhých 40 litrů ročně. Objem výroby piva v Polské Ostravě v roce 1870 je tak možno odhadovat zhruba kolem pěti až šesti tisíc hektolitrů, čímž už pivovar narážel na hranice svých výrobně-technických možností, neboť kromě využívání kamenného uhlí jako zdroje tepelné energie u něj po celá desetiletí nedošlo k žádnému významnějšímu modernizačnímu opatření.
K technickému zaostávání za novou průmyslovou konkurencí a ztrátě monopolu se navíc přidal v roce 1872 ničivý požár. Vaření piva sice bylo následně přeneseno do tzv. harendy v podzámčí a roku 1878 se novým nájemcem pivovaru stal židovský podnikatel Albert Wechsberg, ale kvalita i kvantita výroby se nadále propadaly. Ještě v roce 1880 se pivo v Polské Ostravě vyrábělo stále ručně a roční výstav se pohyboval kolem 1 000 hl. Nejpozději roku 1885 zde vaření zcela ustalo a pivovar byl pronajat jako pobočná sladovna nájemci měšťanského pivovaru v sousední Moravské Ostravě.-
stavební vývoj
Vrchnostenský pivovar tvořil součást hospodářského dvora při polskoostravském zámku a byl umístěn v jeho severozápadním křídle. Když došlo v roce 1844 vlivem důlní činnosti ke zřícení velkého sálu zámku, místo, které dříve zaujímal, bylo využito k rozšíření pivovaru.-
obrazy
-
prameny, literatura
-
stavby
Měšťanský pivovar
Černá louka, Pivovarská, Střelniční 74-
události
28. 11. 1872
Požár v pivovaru hrabat Wilczeků v Polské Ostravě v roce 1872-
autor
Daněk
