Encyklopedie města Ostravy !!!

Krematorium v Moravské Ostravě. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií

městské krematorium


  • historický název

    městské krematorium

  • ulice

    sad Dr. Milady Horákové 1668

  • charakteristika

    Po dokončení se městské krematorium stalo jedním z městských podniků. Rentabilního provozu bylo dosaženo již v roce 1929.


  • existence

    stavba již neexistuje

  • zánik

    1979


  • nej...

    Morava: První krematorium na Moravě (šesté v ČSR)

  • zajímavosti

    O stavbě krematoria uvažovalo tehdejší německá městská rada již před rokem 1918. Příčinou byly poměry na městském hřbitově, kde jílovitá půda a vysoká hladina spodní voda způsobovaly pomalé tlení ostatků. Propagátorem krematoria byl městský radní Karl Richter, člen německého kremačního spolku Flamme. K stavbě však nedošlo, protože rakouská legislativa pohřbívání žehem neumožňovala.
    Po roce 1918 se stal horlivým propagátorem myšlenky krematoria žurnalista, volnomyšlenkář a stoupenec bezvěreckého hnutí Bedřich Čurda-Lipovský, později ředitel pohřebního ústavu Krematorium. O stavbu se zasadil rovněž tehdejší předseda správní komise a později starosta Moravské Ostravy Jan Prokeš.
    Staré ostravské krematorium vybudované v letech 1923–1925 bylo ojedinělou ukázkou kubistické architektury v Ostravě a přirozenou dominantou celého hřbitovního areálu. V době svého vzniku bylo zároveň symbolem pokrokových myšlenek, k nimž se řadila také idea pohřbu žehem. Proto jeho vznik provázely také bouřlivé diskuse v tisku, protesty vycházely zejména z kruhů, blízkých římskokatolické církvi.
    Poté, co bylo rozhodnuto o zrušení městského hřbitova, se ozývaly hlasy pro další zachování krematoria, které mělo hrát novou funkci (např. jako památník nebo muzeum). Zboření nedoporučoval ani Státní památkový ústav. Nakonec bylo však rozhodnuto o jeho demolici a Ostrava tak přišla o jedinečnou stavební památku.


  • současný stav

    Na místě původního objektu se nalézala původně velká kašna, upravená později na tzv. rabátko (květinový záhon)


  • stavební vývoj

    První soutěž na stavbu krematoria proběhla již v roce 1919, byla však špatně obeslána a všechny projekty odrazovaly vedení města pro přílišné náklady. Poté byla zvažováno využít pro tyto účely objekt starého evangelického kostela na Vítkovické ulici, k němuž by se přistavěla kremační pec. I z tohoto návrhu sešlo, neboť německá církev evangelická požadovala za odprodej budovy a pozemků 300 tisíc korun.
    V roce 1921 vyzval městský stavební úřad k vypracování plánů pražského architekta Františka Mencla, rovněž horlivého propagátora pohřbu žehem. Tohoto úkolu se chopil spolu s architektem Vlastislavem Hofmanem.
    Stavba proběhla mezi lety 1923–1925. Stavební práce prováděla firma Rudolf Slezáček v Moravské Ostravě. Kremační pec dodala firma Ing. Julius Schmalz v Olomouci.
    V roce 1932 byl za krematoriem dostavěn objekt kolumbária, v roce 1936 dostavěna druhá kremační pec. V témže roce proběhla elektrifikace varhan a cesta od hřbitovní brány ke krematoriu byla osazena veřejným osvětlením.
    Nejvýznamnější poválečnou stavební úpravou bylo v roce 1958 převedení dosavadního vytápění kremačních pecí koksem na vytápení plynové.
    Demolice krematoria proběhla v roce 1979.


  • obrazy

    img0764.jpg img0765.jpg img0766.jpg img0767.jpg img0768.jpg img0769.jpg img0770.jpg


  • prameny, literatura

    zobrazit


  • stavby

    Krematorium Ostrava
    Těšínská 107/710


  • historická obec

    Moravská Ostrava


  • významné osoby

    Bedřich Čurda-Lipovský
    Vlastislav Hofman
    Jan Prokeš


  • události

    3. 1. 1926
    Pohřeb Františka Sokola Tůmy 1. 2. 1925
    Slavnostní předání městského krematoria veřejnosti 23. 7. 1923
    Slavnost kladení základního kamene krematoria 14. 4. 1919
    Schválení soutěže na stavbu krematoria v roce 1919


  • související odkazy

    Krematorium Ostrava
    Wikipedie


  • autor

    Šerka


Aktualizováno: 15. 07. 2019