Encyklopedie města Ostravy !!!

Krematorium v Moravské Ostravě. Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií

městské krematorium


  • historický název

    městské krematorium

  • ulice

    sad Dr. Milady Horákové 1668

  • charakteristika

    Po dokončení se městské krematorium stalo jedním z městských podniků. Rentabilního provozu bylo dosaženo již v roce 1929.


  • existence

    stavba již neexistuje

  • zánik

    1979


  • nej...

    Morava: První krematorium na Moravě (šesté v ČSR)

  • zajímavosti

    O stavbě krematoria uvažovalo tehdejší německá městská rada již před rokem 1918. Příčinou byly poměry na městském hřbitově, kde jílovitá půda a vysoká hladina spodní voda způsobovaly pomalé tlení ostatků. Propagátorem krematoria byl městský radní Karl Richter, člen německého kremačního spolku Flamme. K stavbě však nedošlo, protože rakouská legislativa pohřbívání žehem neumožňovala.
    Po roce 1918 se stal horlivým propagátorem myšlenky krematoria žurnalista, volnomyšlenkář a stoupenec bezvěreckého hnutí Bedřich Čurda-Lipovský, později ředitel pohřebního ústavu Krematorium. O stavbu se zasadil rovněž tehdejší předseda správní komise a později starosta Moravské Ostravy Jan Prokeš.
    Staré ostravské krematorium vybudované v letech 1923–1925 bylo ojedinělou ukázkou kubistické architektury v Ostravě a přirozenou dominantou celého hřbitovního areálu. V době svého vzniku bylo zároveň symbolem pokrokových myšlenek, k nimž se řadila také idea pohřbu žehem. Proto jeho vznik provázely také bouřlivé diskuse v tisku, protesty vycházely zejména z kruhů, blízkých římskokatolické církvi.
    Poté, co bylo rozhodnuto o zrušení městského hřbitova, se ozývaly hlasy pro další zachování krematoria, které mělo hrát novou funkci (např. jako památník nebo muzeum). Zboření nedoporučoval ani Státní památkový ústav. Nakonec bylo však rozhodnuto o jeho demolici a Ostrava tak přišla o jedinečnou stavební památku.


  • současný stav

    Na místě původního objektu se nalézala původně velká kašna, upravená později na tzv. rabátko (květinový záhon)


  • stavební vývoj

    První soutěž na stavbu krematoria proběhla již v roce 1919, byla však špatně obeslána a všechny projekty odrazovaly vedení města pro přílišné náklady. Poté byla zvažováno využít pro tyto účely objekt starého evangelického kostela na Vítkovické ulici, k němuž by se přistavěla kremační pec. I z tohoto návrhu sešlo, neboť německá církev evangelická požadovala za odprodej budovy a pozemků 300 tisíc korun.
    V roce 1921 vyzval městský stavební úřad k vypracování plánů pražského architekta Františka Mencla, rovněž horlivého propagátora pohřbu žehem. Tohoto úkolu se chopil spolu s architektem Vlastislavem Hofmanem.
    Stavba proběhla mezi lety 1923–1925. Stavební práce prováděla firma Rudolf Slezáček v Moravské Ostravě. Kremační pec dodala firma Ing. Julius Schmalz v Olomouci.
    V roce 1932 byl za krematoriem dostavěn objekt kolumbária, v roce 1936 dostavěna druhá kremační pec. V témže roce proběhla elektrifikace varhan a cesta od hřbitovní brány ke krematoriu byla osazena veřejným osvětlením.
    Nejvýznamnější poválečnou stavební úpravou bylo v roce 1958 převedení dosavadního vytápění kremačních pecí koksem na vytápení plynové.
    Demolice krematoria proběhla v roce 1979.


  • obrazy

    img0764.jpg img0765.jpg img0766.jpg img0767.jpg img0768.jpg img0769.jpg img0770.jpg


  • prameny, literatura

    zobrazit


  • stavby

    Krematorium Ostrava
    Těšínská 107/710


  • historická obec

    Moravská Ostrava


  • významné osoby

    Bedřich Čurda-Lipovský
    Vlastislav Hofman
    Jan Prokeš


  • události

    3. 1. 1926
    Pohřeb Františka Sokola Tůmy 1. 2. 1925
    Slavnostní předání městského krematoria veřejnosti 23. 7. 1923
    Slavnost kladení základního kamene krematoria


  • související odkazy

    Krematorium Ostrava
    Wikipedie


  • autor

    Šerka


Aktualizováno: 15. 07. 2019