Městská hradba
charakteristika
Hradba sestávala: z obvodové zdi, tří hlavních vstupů - Kostelní, Hrabovské a Přívozské brány, boční výpadové branky - fortny (v prostoru dnešní Střelniční ulice), příkopu z valné části patrně vodního, mostu před Kostelní bránou a na vnější straně patrně valů. Hradební zeď měla být rámcově vysoká čtyři až pět metrů, postavená z pískovce na vápennou maltu. Její šíře se při základu pohybovala okolo dvou metrů.
-
zánik
postupná likvidace od poloviny 18. století
majitelé
Hradba je v současné době na pozemku sdružení Telepace a Statutárního města Ostravy. Je možné předpokládat, že původně patřila hradba městské obci. Do správy hradby ovšem zasahovali také zástavní pánové (Jan Čapek ze Sán, Černohorští z Boskovic). V případě bašty byla tato partie od konce 18. století využívána farářem města.-
zajímavosti
Samotná hradba neplnila jen obranou funkci, ale zároveň vymezovala i okrsek městského práva. Např. když v roce 1704 byly již hradby Moravské Ostravy, tedy především zdi a příkop, v dezolátním stavu, zpochybnil na základě toho zemský soud v Těšíně právní subjektivitu města.
Kamenná hradba Moravské Ostravy byla postavena až cca jedno století po založení města. Předpokládá se tedy, že městské opevnění bylo nejprve zbudováno ze spalitelných materiálů (např. palisáda). Vzhledem k tomu, že archeologickými výzkumy předchůdce hradeb doložen nebyl, je pravděpodobné, že kamenná stavba probíhala v jeho trase.
Materiál na stavbu byl patrně těžen v některém z výchozů na Slezské Ostravě - snad nad dnešním mostem Miloše Sýkory.-
současný stav
První úsek zdi je 6 m dlouhý a 1,7 m široký, s výškou 3,2 m.
Druhý hradební úsek je dlouhý 27 m, široký 1,7 m a vysoký 3,2 m.
Horní partie zdiva s ochozem dochována není.-
stavební vývoj
před rokem 1364 - zahájení výstavby kamenného opevnění
okolo roku 1375 - dokončení stavby, ale v roce 1389 uvádí olomoucký biskup Mikuláš z Riesenburku, že Ostrava potřebuje lepší opevnění.
15. století - v prostoru okolo Kostelní brány probíhala stavební aktivita (rekonstrukce?), snad souvislost s činností držitelů Ostravy Jana Čapka ze Sán nebo Dobeše Černohorského z Boskovic. Ačkoliv se zdá, že bašta mohla být postavena spíše v 16. století, není vyloučeno, že pozůstatky stavební činnosti mohou souviset s úpravou prostoru při jejím začleňování do fortifikační struktury města.
závěr 16. až počátek 17. století - zasypání příkopu před Kostelní branou
1. polovina 17. století (třicetiletá válka) - značné poničení hradební systému, především asi severozápadního prostoru.
18. století - snaha o stabilizaci opevnění, ale 70. a 80. letech již dochází k postupné likvidaci zdi.
1830 - snesení městských bran
1929 - destrukce podkovovité bašty (spolu s farní budovou)-
obrazy
-
prameny, literatura
článek ve sborníku nebo kapitola v knize
"Opevnění města Moravské Ostravy"
"Městská hradba v Ostravě ve světle archeologických výzkumů"
Monografie
"Ostrava. Počátky a vývoj středověkého města"
-
stavby
Farní budova
Kostelní náměstí 86-
historická obec
-
související odkazy
Památkový katalog
Umístění stavby Kostelní náměstí
Umístění stavby za budovou biskupství-
archeologické výzkumy
2010 Přístavba Divadla loutek
2008 Výstavba bytového domu Kostelní-Biskupská
2006 Přístavba budovy Telepace
1998 Staveniště Divadla loutek - Pivovarská ulice-
autor
Moravec
