Ostravský zimní stadion Josefa Kotase
historický název
Ostravský zimní stadion Josefa Kotase
ulice
charakteristika
víceúčelová hala s umělou ledovou plochou
-
existence
stavba již neexistuje
zánik
2004
majitelé
Ostravský zimní stadion, družstvo pro vybudování a provoz zimního stadionu, z. s. r. o., Ostrava
Tělovýchovná zařízení České organizace Čs. svazu tělesné výchovy, oblastní správa Ostrava
statutární město Ostrava
Sportovní zařízení města Ostravyobyvatelé
hokejový oddíl Tělovýchovné jednoty Vítkovice
hokejový oddíl Tělovýchovné jednoty Baník Ostrava OKD
krasobruslařský oddíl Tělovýchovné jednoty Vítkovice (původně Bruslařský klub Zimní stadion Ostrava)
tréninkové středisko mládeže při Tělovýchovné jednotě Vítkoviceprovozovny
restaurace Zimní stadion-
nej...
Československo: první krytý zimní stadion v ČSR
rekord divácké návštěvy hokejového utkání (zhruba 22 tisíc diváků, přátelský zápas ČSR - USA 27. 1. 1949)zajímavosti
Stadion byl v letech 1949–1988 domovským prostředím pro hokejisty Vítkovic a v letech 1952–1980 zároveň i pro hokejový Baník Ostrava. V 50. letech se tak zde odehrávala po několik sezon prvoligová ostravská hokejová derby, v 60. letech pak i druholigová, přičemž zřejmě největší náboj měly souboje Vítkovic s Baníkem v sezoně 1960/1961, kdy oba kluby svedly dramatickou bitvu o postup do nejvyšší soutěže.
V době, kdy hokejisté Vítkovic měli domov na tomto stadioně, vybojovali dva mistrovské tituly. Stěžejní utkání, ve kterých se o zisku titulu pro Vítkovice rozhodovalo, však v obou případech probíhala mimo Ostravu, takže stadion se nikdy nedočkal bezprostředních mistrovských oslav.
V roce 1959 se zde odehrála jedna ze základních skupin světového šampionátu v ledním hokeji.
Se stadionem je spojen vznik poválečné ostravské krasobruslařské školy, z níž lze za mnohé jmenovat např. sourozenecký sportovní pár Jana a Bohunky Šrámkových, mistrů republiky z roku 1967. Stadion byl dějištěm republikového mistrovství v krasobruslení v letech 1950, 1952, 1955, 1961 a 1966. Každoročně se zde konala divácky oblíbená představení tuzemských i zahraničních ledních revue. Ostravskou specialitou byla večerní veřejná bruslení s živou hudbou, kterou obstarávaly např. orchestry Karla Vlacha či Ivo Pavlíka.
Zvláště v 50. a 60. letech probíhal na stadionu celoroční program. Po skončení hokejové a bruslařské sezony sloužila hala jiným sportovním odvětvím jako tenisu, cyklistice, házené, boxu, sportovní gymnastice či řecko-římskému zápasu. Konaly se zde četné kulturní akce v podobě hudebních koncertů, estrádních vystoupení nebo filmového festivalu. Hala se využívala také k pořádání veřejných setkání, shromáždění a slavností, jako např. tradičního Dne horníků.
-
stavební vývoj
Stavba byla zahájena 2. 5. 1947 a její první fáze (vybudování kluziště a dřevěných tribun) byla dokončena po necelých šesti měsících. Stadion byl uveden do provozu 27. 10. 1947, o den později se konalo jeho slavnostní otevření. Původní kapacita hlediště po úplném dokončení byla dimenzována pro 10 tisíc diváků, v pozdějších letech byla navýšena až na oficiálních 19 tisíc. Prostor pod tribunou B (u Báňské dráhy) byl využit k vybudování kabin, brusírny a šaten pro bruslaře. Jako správní budova sloužil původní secesní pavilon německého bruslařského spolku, který byl do stadionu stavebně začleněn. Pod místy k stání vedlo teplovodní potrubí z koksovny Karolina. K výrobě ledu se využívaly mrazící stroje nedalekého družstva Budoucnost. Ve druhé fázi byly v roce 1948 zastřešeny tribuny a adaptována správní budova.
Rozsáhlá přestavba proběhla v roce 1955, kdy došlo k montáži ocelové střešní konstrukce a v souvislosti s tím i dalším stavebním úpravám. Pod původními střechami tribun A a B byly nově zřízeny dvě závěsné tribuny, každá s kapacitou 200 míst. Na jedné z nich se nacházely také prostory pro rozhlas a televizi. Pod jižní tribunou byly vybudovány šatny pro sportovce a účinkující, ošetřovna, kabina rozhodčích ad. Hala měla nové přístupy do hlediště od silničního nadjezdu a kolem správní budovy. Přírodní osvětlení haly zajišťovaly skleněné plochy ve stěnách tribun a okna v bočních částech střechy. Umělé osvětlení bylo řešeno pomocí spouštěcích svítidel, umožňujících variabilitu intenzity osvětlení podle potřeb konkrétní akce. S montáží ocelové střešní konstrukce se započalo v červnu 1955, instalace střešní krytiny, skleněných ploch a opravy tribun byly ukončeny do začátku nové sezony na podzim 1955, další stavební úpravy probíhaly až do 1957. Nová kapacita hlediště se snížila na 18 tisíc míst, z toho ovšem tisícovka byla určena k sezení.
V roce 1964 byla vybudována strojovna vlevo před správní budovou, tím stadion získal vlastní kapacitu zimotvorných strojů.
V roce 1978 došlo k úpravám provedení ledové plochy pro hokejovou hru, byla zvětšena zaoblení v rozích kluziště. O tři roky později pak byly dřevěné mantinely vybaveny tabulovými nástavci z tuženého skla.
V roce 1983 byly prostory bývalé restaurace adaptovány pro potřeby tréninkového střediska mládeže a rehabilitačního zařízení pro hokejisty.
V roce 1990 se přestala udržovat ledová plocha, od roku 1992 stavba nesloužila svému původnímu účelu a postupně chátrala. V září 2003 byla zahájena demolice, k jejímu dokončení došlo v roce 2004.-
obrazy
-
prameny, literatura
článek ve sborníku nebo kapitola v knize
"Ke vzniku Ostravského zimního stadionu Josefa Kotase, nejstarší hokejové haly v Československu"
-
významné osoby
-
události
15. 4. 1959
Návštěva prezidenta Antonína Novotného v Ostravě v roce 1959 5. 3. 1959
Světový šampionát v ledním hokeji v roce 1959 23. 7. 1955
Zastřešení Ostravského zimního stadionu Josefa Kotase v roce 1955 12. 8. 1949
Filmový festival pracujících v Ostravě v roce 1949 27. 1. 1949
Přátelské hokejové utkání ČSR - USA v roce 1949
další události (1)...-
související odkazy
-
autor
Daněk
