Strassmannův pivovar
historický název
Strassmannův pivovar
ulice
charakteristika
areál průmyslového pivovaru
-
existence
stavba již neexistuje
zánik
1963
území
Moravská Ostrava
majitelé
Markus Strassmann (1890–1899)
Moravskoostravský pivovar a sladovna, a. s., dříve M. Strassmann (1899–1941)
Moravskoostravský městský pivovar, a. s. (1941–1947)
Ostravský pivovar, n. p., Ostrava (1947–1948)
Moravskoslezské pivovary, n. p., Ostrava (1948–1960)
Severomoravské pivovary, n. p., Přerov (1960–1963)provozovny
Výstaviště Černá louka
vinárna Permoník
Pohádkový sklep strašidel-
zajímavosti
Původní parostrojní Strassmannův pivovar byl na konci 19. století vybaven ventilovým parním strojem o výkonu 60 koňských sil, dvěma záložními stroji o výkonu 30 a 5 koňských sil a kompoudním tandemovým kondenzačním strojem o 200 koňských silách. Měl rovněž umělé chlazení systému Linde, takže patřil v dané době k technicky nejlépe vybaveným a z hlediska objemu výroby k největším pivovarům na Moravě a ve Slezsku. Celý areál zaujímal plochu o rozloze 25 tisíc m2.
Po převážnou část existence pivovaru byl podnik pod přímou kontrolou rodiny Strassmannů. V roce 1933 však akciovou společnost, vlastnící pivovar, ovládly věřitelské banky a Strassmanné o svůj vliv přišli. Přesto byl až do zániku pivovaru průmyslový areál na Černé louce znám pod místním označením "Strassmann", a to dokonce i po přejmenování firmy na Moravskoostravský městský pivovar v době okupace, kdy tento podnik posloužil nacistům k cílenému vykořistění ostravského pivovarského průmyslu prostřednictvím nucené fúze zdejších závodů.
V důsledku poškození varny při náletech na konci druhé světové války probíhala výroba v posledních válečných měsících a v prvních poválečných letech tím způsobem, že pivo se vařilo ve varně na Fifejdách a ještě horká mladina se převážela ve speciálním přepravním tanku na Černou louku, kde se přečerpávala na chladící štoky a kde probíhaly další fáze výrobního procesu.
V roce 1946 bylo rozhodnuto o rekonstrukci výrobních budov někdejšího Českého akciového pivovaru na Fifejdách, kam se také měla přemístit veškerá výroba piva. Zbytky provozů tzv. Strassmannova pivovaru se měly postupně opustit a úplně zavřít. Převážná část pivovaru pak byla odstraněna v roce 1963. Některé z původních provozních budov však byly začleněny do areálu ostravského výstaviště (pavilon C) a existují dodnes.-
poznámka
Část objektů měla v minulosti samostatná čísla popisná: budova s pivovarskou pivnicí, služebními byty a kancelářemi (č. pop. 74 - bývalý měšťanský pivovar), budova stájí s kovárnou a bednářskými dílnami (č. pop. 1168), dělnická ubikace, tzv. šalanda (č. pop. 1167).
-
současný stav
Budova spilky a část ležáckých sklepů dnes tvoří součást objektu č. pop. 3188. V současné době rovněž ještě stojí bývalá dělnická ubikace č. pop. 1167. Obě zmíněné stavby jsou majetkem statutárního města Ostrava.
-
stavební vývoj
K výstavbě průmyslového pivovaru na Černé louce přikročil Markus Strassmann v létě roku 1889 krátce poté, co odkoupil od právovárečného měšťanstva moravskoostravský měšťanský pivovar. Kromě moderní varny s dvojitou garniturou jej tvořily dvě kvasírny, ležácké sklepy a strojovna s kotelnou. Projekt pivovaru dodala Ringhofferova strojírna na Smíchově. V únoru 1890 byl závod uveden do provozu. V roce 1900 došlo k výstavbě nového ležáckého sklepa, jednopatrové ubytovny pro pivovarské dělníky (tzv. šalandy) a hospodářské budovy. Autorem projektu byl ostravský architekt Felix Neumann, stavby prováděla místní firma Mihatsch & Ulrich. V letech 1912–1913 proběhla přestavba a modernizace varny, kterou prováděl stavitel Hugo Herrmann. Její součástí byla rovněž instalace nového sladového mlýna a varního zařízení s elektrickým pohonem. Další přestavba varny za účelem zvýšení výrobní kapacity následovala v letech 1922–1923. Modernizace technologie výroby ve 20. letech s sebou nesla postupné nahrazování starých dřevěných kvasných kádí káděmi železobetonovými se sklovitou impregnací a klasických ležáckých sudů aluminiovými tanky. Část starého ležáckého sklepa, využívaného dříve k uskladnění přírodního ledu, byla v letech 1924–1925 adaptována na kvasírnu mladinek. V roce 1929 byly rozšířeny ležácké sklepy, v nichž bylo instalováno 18 komorových železobetonových tanků. V letech 1935–1936 byla modernizována strojovna pivovaru, která byla vybavena novým parním strojem i elektrickou spojovací stanicí. Mezi léty 1936 a 1937 byl vybudován nový komínový chladič a instalován a zazděn nový vodopotrubní parní kotel. Tuto akci prováděl ostravský stavitel Jindřich Wurzel, který rovněž v roce 1937 realizoval přístavbu plnírny lahví a sudů a roku 1938 zajistil přestavbu a přístavbu umývárny sudů. V roce 1941 bylo v pivovaře zprovozněno oddělení výroby nealkoholických nápojů (sodovkárna) a byla zahájena adaptace přízemí ležáckého sklepa pro plnírnu lahví.
Na konci druhé světové války pivovar těžce poškodil zásah leteckých pum při spojeneckých náletech 29. 8. 1944, 17. 11. 1944 a 16. 3. 1945.
V průběhu demoličního řízení v roce 1963 byly objekty svěřeny do operativní správy Výstavě Ostrava, zařízení Městského národního výboru v Ostravě. Část bývalé stáčírny a chladících štoků byla adaptována pro restaurační účely a k výstavám.-
obrazy
-
prameny, literatura
článek ve sborníku nebo kapitola v knize
"Ostravské pivovary mezi volnou soutěží a kartelem (1889–1918)"
"Ostravské pivovary mezi válkou, krizí a znárodněním (1918–1948)"
Monografie
"Ostravské pivovarnictví v éře kapitalismu : Přeměna tradiční řemeslné malovýroby v moderní průmyslovou velkovýrobu (1830–1948)"
-
stavby
Měšťanský pivovar
Černá louka, Pivovarská, Střelniční 74 Vila Tereza
Střelniční 16/78-
významné osoby
-
události
21. 11. 1947
Znárodnění Moravskoostravského městského pivovaru, a. s., v roce 1947 10. 3. 1889
Prodej měšťanského pivovaru v Moravské Ostravě-
autor
Daněk
