Encyklopedie města Ostravy !!!

Plán Ringhofferovy strojírny pro stavbu varny Strassmannova pivovaru. Zdroj: Archiv města Ostravy.

Strassmannův pivovar


  • historický název

    Strassmannův pivovar

  • ulice

    Černá louka

  • charakteristika

    areál průmyslového pivovaru


  • existence

    stavba již neexistuje

  • zánik

    1963

  • území

    Moravská Ostrava

  • majitelé

    Markus Strassmann (1890–1899)
    Moravskoostravský pivovar a sladovna, a. s., dříve M. Strassmann (1899–1941)
    Moravskoostravský městský pivovar, a. s. (1941–1947)
    Ostravský pivovar, n. p., Ostrava (1947–1948)
    Moravskoslezské pivovary, n. p., Ostrava (1948–1960)
    Severomoravské pivovary, n. p., Přerov (1960–1963)

  • provozovny

    Výstaviště Černá louka
    vinárna Permoník
    Pohádkový sklep strašidel


  • zajímavosti

    Původní parostrojní Strassmannův pivovar byl na konci 19. století vybaven ventilovým parním strojem o výkonu 60 koňských sil, dvěma záložními stroji o výkonu 30 a 5 koňských sil a kompoudním tandemovým kondenzačním strojem o 200 koňských silách. Měl rovněž umělé chlazení systému Linde, takže patřil v dané době k technicky nejlépe vybaveným a z hlediska objemu výroby k největším pivovarům na Moravě a ve Slezsku. Celý areál zaujímal plochu o rozloze 25 tisíc m2.
    Po převážnou část existence pivovaru byl podnik pod přímou kontrolou rodiny Strassmannů. V roce 1933 však akciovou společnost, vlastnící pivovar, ovládly věřitelské banky a Strassmanné o svůj vliv přišli. Přesto byl až do zániku pivovaru průmyslový areál na Černé louce znám pod místním označením "Strassmann", a to dokonce i po přejmenování firmy na Moravskoostravský městský pivovar v době okupace, kdy tento podnik posloužil nacistům k cílenému vykořistění ostravského pivovarského průmyslu prostřednictvím nucené fúze zdejších závodů.
    V důsledku poškození varny při náletech na konci druhé světové války probíhala výroba v posledních válečných měsících a v prvních poválečných letech tím způsobem, že pivo se vařilo ve varně na Fifejdách a ještě horká mladina se převážela ve speciálním přepravním tanku na Černou louku, kde se přečerpávala na chladící štoky a kde probíhaly další fáze výrobního procesu.
    V roce 1946 bylo rozhodnuto o rekonstrukci výrobních budov někdejšího Českého akciového pivovaru na Fifejdách, kam se také měla přemístit veškerá výroba piva. Zbytky provozů tzv. Strassmannova pivovaru se měly postupně opustit a úplně zavřít. Převážná část pivovaru pak byla odstraněna v roce 1963. Některé z původních provozních budov však byly začleněny do areálu ostravského výstaviště (pavilon C) a existují dodnes.


  • poznámka

    Část objektů měla v minulosti samostatná čísla popisná: budova s pivovarskou pivnicí, služebními byty a kancelářemi (č. pop. 74 - bývalý měšťanský pivovar), budova stájí s kovárnou a bednářskými dílnami (č. pop. 1168), dělnická ubikace, tzv. šalanda (č. pop. 1167).


  • současný stav

    Budova spilky a část ležáckých sklepů dnes tvoří součást objektu č. pop. 3188. V současné době rovněž ještě stojí bývalá dělnická ubikace č. pop. 1167. Obě zmíněné stavby jsou majetkem statutárního města Ostrava.


  • stavební vývoj

    K výstavbě průmyslového pivovaru na Černé louce přikročil Markus Strassmann v létě roku 1889 krátce poté, co odkoupil od právovárečného měšťanstva moravskoostravský měšťanský pivovar. Kromě moderní varny s dvojitou garniturou jej tvořily dvě kvasírny, ležácké sklepy a strojovna s kotelnou. Projekt pivovaru dodala Ringhofferova strojírna na Smíchově. V únoru 1890 byl závod uveden do provozu. V roce 1900 došlo k výstavbě nového ležáckého sklepa, jednopatrové ubytovny pro pivovarské dělníky (tzv. šalandy) a hospodářské budovy. Autorem projektu byl ostravský architekt Felix Neumann, stavby prováděla místní firma Mihatsch & Ulrich. V letech 1912–1913 proběhla přestavba a modernizace varny, kterou prováděl stavitel Hugo Herrmann. Její součástí byla rovněž instalace nového sladového mlýna a varního zařízení s elektrickým pohonem. Další přestavba varny za účelem zvýšení výrobní kapacity následovala v letech 1922–1923. Modernizace technologie výroby ve 20. letech s sebou nesla postupné nahrazování starých dřevěných kvasných kádí káděmi železobetonovými se sklovitou impregnací a klasických ležáckých sudů aluminiovými tanky. Část starého ležáckého sklepa, využívaného dříve k uskladnění přírodního ledu, byla v letech 1924–1925 adaptována na kvasírnu mladinek. V roce 1929 byly rozšířeny ležácké sklepy, v nichž bylo instalováno 18 komorových železobetonových tanků. V letech 1935–1936 byla modernizována strojovna pivovaru, která byla vybavena novým parním strojem i elektrickou spojovací stanicí. Mezi léty 1936 a 1937 byl vybudován nový komínový chladič a instalován a zazděn nový vodopotrubní parní kotel. Tuto akci prováděl ostravský stavitel Jindřich Wurzel, který rovněž v roce 1937 realizoval přístavbu plnírny lahví a sudů a roku 1938 zajistil přestavbu a přístavbu umývárny sudů. V roce 1941 bylo v pivovaře zprovozněno oddělení výroby nealkoholických nápojů (sodovkárna) a byla zahájena adaptace přízemí ležáckého sklepa pro plnírnu lahví.
    Na konci druhé světové války pivovar těžce poškodil zásah leteckých pum při spojeneckých náletech 29. 8. 1944, 17. 11. 1944 a 16. 3. 1945.
    V průběhu demoličního řízení v roce 1963 byly objekty svěřeny do operativní správy Výstavě Ostrava, zařízení Městského národního výboru v Ostravě. Část bývalé stáčírny a chladících štoků byla adaptována pro restaurační účely a k výstavám.


  • obrazy

    img1789.jpg

    img1788.jpg img1790.jpg img1785.jpg img1803.jpg img1804.jpg img1786.jpg img1787.jpg img1805.jpg


  • prameny, literatura


  • stavby

    Měšťanský pivovar
    Černá louka, Pivovarská, Střelniční 74 Vila Tereza
    Střelniční 16/78


  • významné osoby

    Felix Neumann
    František Pittermann
    Markus Strassmann


  • události

    21. 11. 1947
    Znárodnění Moravskoostravského městského pivovaru, a. s., v roce 1947 10. 3. 1889
    Prodej měšťanského pivovaru v Moravské Ostravě


  • autor

    Daněk


Aktualizováno: 31. 03. 2022