Rektorát Ostravské univerzity
historický název
Klášter Milosrdných sester Sv. Kříže III. řádu Sv. Františka
ulice
Dvořákova 7/138
charakteristika
Třípodlažní objekt s vyvýšeným suterénem. Sedmiosou symetrickou fasádu člení jemná kvádrová bosáž a kordonové římsy. Pod okny třetího nejvyššího podlaží probíhá plastický vlys s poli zdobenými dubovými ratolestmi a heraldickými štíty, po stranách proťatý příporami na konzolách. Střed průčelí je zdůrazněn mělkým rizalitem vrcholícím vysokým sedlovým štítem, do něhož je vložena kruhová rozeta s kružbovím kvadrilobou. Vchod do budovy je umístěn asymetricky při levém okraji a je zdůrazněn dvojicí polosloupů nesoucích trojúhelníkový vimperk, v nádpraží s motivem kružboví jeptišky.
Vnitřní dispozice budovy je koncipována jako trojtrakt se středovou chodbou. Vnitřní schodiště je umístěno naproti vstupu.-
území
Moravská Ostrava
-
zajímavosti
Po otevření budovy v roce 1900 žilo v klášteře 21 jeptišek a 8 kandidátek, o deset let později 26 a v roce 1921 36 řádových sester. Kromě nich zde pobývaly rovněž dívky, které řádové sestry vyučovaly. Placená výuka tvořila značnou část finančně zcela soběstačného kláštera. Během 1. světové války byl v klášteře zřízen lazaret. V roce 1947 zde působilo 27 jeptišek, o tři roky později 26. Značná část z nich pracovala v městské nemocnici na Fifejdách.
Chod kláštera zásadně ovlivnily poměry po komunistickém převratu v únoru 1948. Následně bylo rozhodnuto o jeho zrušení. Dne 13. září 1950 byly jeptišky vystěhovány v rámci akce "Ř" do Bohosudova u Teplic.
22. září 1950 převzala budovu kláštera Vysoká škola báňská. Nejprve zde fungovaly koleje, od roku 1956 rektorát VŠB. V roce 1972 zde začal působit děkanát Pedagogické fakulty v Ostravě, od roku 1991 pak rektorát Ostravské univerzity.-
stavební vývoj
První projekt budovy kláštera pochází z roku 1899 a jeho autorem byl významný moravskoostravský stavitel František Jureček. Návrh však nebyl realizován, pravděpodobně vzhledem k nedostatečné kapacitě projektované stavby, neodpovídající nárůstu počtu řádových sester.
Nový projekt byl vytvořen v roce 1900 Otokarem Bémem. Ten navrhl třípodlažní objekt s vyvýšeným suterénem. Prostory zahrnovaly učebny, ložnice, jídelny, klášterní kapli. Celá stavba byla koncipována v neogotickém stylu.
Koncem března 1900 bylo započato s pracemi prováděnými firmou Bém a Jureček. Výstavba pokračovala velmi rychle a již 6. 10. 1900 byl klášter vysvěcen.
Kvůli poddolování byl objekt několikrát opravován. V roce 1930 prošel klášter první zásadnější rekonstrukcí, zjednodušena byla fasáda a zmodernizováno bylo technické zázemí a kuchyně. V letech 1929, 1938 a 1946 byla opravována kaple. V roce 1938 proběhla výmalba oltářní stěny s motivem adorace sv. Kříže ostravským malířem Aloisem Zapletalem. S ohledem na dramatický vývoj událostí roku 1938 však autor nemohl malbu dokončit. Po skončení války proběhla další úprava kaple, jejíž dominantou byla nástěnná malba oltářní stěny s námětem Krista mezi svatými nazvaná Oltář věčnosti, jejím autorem byl Jan Obšil.
Po převzetí budovy kláštera Vysokou školou báňskou v roce 1950 byly liturgické předměty přemístěny především na farní úřad v Moravské Ostravě a stavba sloužila jako vysokoškolské koleje.
V letech 1956 až 1957 proběhla rozsáhlá stavební úprava budovy, která následně sloužila jako rektorát VŠB. Likvidována byla kaple, která byla přepatrována. Horní část sloužila jako zasedací místnost rektora, ve spodní vznikly kanceláře. Rektorát VŠB zde působil do roku 1972. Poté se zde přestěhoval děkanát Pedagogické fakulty v Ostravě, od roku 1991 zde fungoval rektorát Ostravské univerzity. Následně došlo k opravě fasády. Poslední rekonstrukce, která respektovala původní charakter stavby, proběhla v roce 2007.-
obrazy
-
prameny, literatura
Monografie
"Příběh budovy rektorátu"
Ostatní literatura
"Malý průvodce stavebními památkami v Ostravě"
-
významné osoby
-
události
12. 9. 1950
Vynucené vystěhování ženských klášterů v roce 1950-
související odkazy
mapy.cz
Lokalizace budovy na mapy.cz Ostravské památky-
autor
Juřica
