Landek - pravěké sídliště
památková ochrana
Výšinné neopevněné sídliště Landek - paleolitické sídliště, č. 1000131107_0001
-
katastr
Petřkovice
-
popis lokality
Lokalita se nachází na návrší Landek v katastrálním území Ostrava Petřkovice. První sběry zde mohl provádět již K. J. Bukovanský, ale první výkopové práce s parametry archeologického výzkumy zde byly zahájeny v roce 1924 Ing. J. Folprechtem. Zásadní pro lokalitu byl ale až systematický výzkum B. Klímy z let 1952-1953. Zkoumání pravěkého sídliště ale tímto neskončilo a v letech 1994-1995 a 2007 proběhly další exkavace pod vedením J. Svobody.
Návrší Landek bylo lidmi osidlováno v mladší fázi vývoje moravského gravettienu, rámcově mezi 23-21 tis. lety před současností. V této době byla krajina bezlesá s keřovými porosty borovice, břízy a vrby. Druhy stromů, které v dané době vyrůstaly v okolí tábořiště, byly alespoň v základu dokumentovány rozborem spáleného dřeva z nalezených ohnišť. Analýzy ukázaly, že do ohně bylo přikládáno buď borové anebo smrkové dřevo, tedy dřeviny, které ukazují na spíše celkově chladné klima.
Na základě archeologických výzkumů B. Klímy byly na tábořišti předpokládány tři chaty, každá s dvěma ohništi. Novější výzkumy J. Svobody tento model zpochybnily. Zdá se pravděpodobnější, že ohniště vytvářela jakýsi nepravidelný kruh, přičemž v centru se nacházela plocha s červeným barvivem.
Střed dění na tábořišti představovala jednotlivá ohniště, která, jak se u jednoho z nich prokázalo, mohla být několikrát obnovována. Lovci doby kamenné přikládali do ohně nejen dřevo, ale topili i kostmi a dokonce i uhlím. Unikátní nález tohoto zkoksovatěného kamene se podařil B. Klímovi v r. 1953 a ačkoliv se nejedná o nejstarší záměrné topení uhlím, je toto zjištění v celosvětovém měřítku ojedinělé.
Ohniště doprovázely jamky, které mohly sloužit k vaření. Část prostoru vyplňovaly plochy pokryté červeným barvivem (krevel rozetřený na prášek). Na tábořišti ovšem nebyl zachycen jen prášek či hrudky barviva, ale také několik samostatných předmětů vyhotovených přímo z tvrdého krevele. Mimo oválnou destičku s dvěma zářezy a zlomek opracovaný do tvaru škrabadla, jsou to především torza dvou ženských figurek. Jedna z plastik označovaná jako „Petřkovická venuše“ představuje mladou ženu ve střední fázi těhotenství a lze ji považovat za nejvýznamnější prehistorický nález Ostravska. Mimo barviva a předmětů z krevele, byly na tábořišti vyzvednuty i hrudky pálené hlíny a samozřejmě značné množství štípaných nástrojů. Zdá se, že se paleolitičtí obyvatelé mimo dalších činností věnovali i zpracovávání kamenné suroviny. Umístění tábořiště bylo i v tomto směru jistě výhodné. Pevninský ledovec sem zavlekl mimo jiné i severské silicity. Sběrná oblast dobře štípatelného materiálu se zřejmě nesoustředila pouze na bezprostřední okolí Landeku, ale zasahovala i do polského Slezska.
Poloha sídliště umožňovala velmi přehledné sledování stádní zvěře. Půdní podmínky ovšem nepřály dochování kosterních pozůstatků zvířat, a proto se do dnešních dnů dochovaly ostatky jen několika málo druhů. Přímo je tedy doložen jen lov mamuta, koně a soba.
Mimo paleolitické sídliště byly na lokalitě rovněž vysledovány stopy osídlení z pozdní doby kamenné (4. - 3. tisíciletí př. n. l.). Ty reprezentují jednak nástroje broušené industrie a pak také několik keramických zlomků.
Patrně nevelké neopevněné výšinné sídliště se na návrší rozkládalo též v závěru starší doby železné, tedy v 5.-4. století př. n. l. Mimo početný soubor zlomků keramických nádob se z této lokality dochoval do dnešních dnů i doklad textilní výroby – závaží tkalcovského stavu.
-
seznam nálezů
Závaží tkalcovského stavu ( - keramika)
Petřkovická venuše ( - kámen)-
historická obec
-
prameny, literatura
-
související odkazy
-
archeologické výzkumy
2007 Mikrosondáž na Landeku v roce 2007
1994-1995 Výzkum J. Svobody na Landeku
1952-1953 výzkum B. Klímy na Landeku
1924-1937 Výzkum Landeku Ing. J. Folprechta
1882, 1884 Sběry K. J. Bukovanského na Landeku-
archeologické nálezy
-
autor
Moravec