Zábřeh nad Odrou
katastr
Zábřeh nad Odrou
-
popis lokality
Zábřeh (původně též Heinrichsdorf, Závoří) patří mezi nejstarší osady ve vymezeném prostoru. Předkolonizační osada se snad nacházela na takzvaném Horním konci v místech, kde se dnes křižují silnice Rudná a Plzeňská. Vznik Zábřehu je možné položit okolo poloviny 13. století. Název vsi měl vyjadřovat polohu za břehem řeky. První zmínka pochází z roku 1288, kdy bratři Dětřich, Jindřich a Erkembert Stangovi složili písemnou manskou přísahu olomouckému biskupovi Dětřichovi z Hradce a při té příležitosti je mimo jiné zmíněna i ves Heinrichsdorf. Kolonizační akt tedy proběhl někdy ve třetí čtvrtině 13. století a ves Heinrichsdorf se rozkládala na takzvaném Dolním konci dnešního Zábřehu. Není vyloučeno, že vedle sebe mohly koexistovat obě obce, jak Zábřeh tak Heinrichsdorf. Kolonizační ves pravděpodobně držel Jindřich (od něj snad též název Heinrichsdorf). Ke scelení obou obcí pak došlo až v 15. století a jako jednotný název se používalo označení starší obce. Po Stangových získal místecké léno rod pánu z Frýdlantu, ves pak vlastnil Aleš z Frýdlantu (Alsso Frýdlant). Alešova manželka Kateřina je zmiňována v roce 1370, po její smrti připadla obec v roce 1396 odúmrtím biskupovi Mikulášovi (8 lánů a 4 pruty). Druhý díl Zábřehu držel v roce 1376 Smil z Frýdlantu.
Zábřeh náležel mezi lesní lánové vsi (záhumenicová plužina). Vesnicí protékal potok Zábřežka pramenící v oblasti Bělského lesa a vtékající do Odry. Původní počet usedlostí byl 25–30, působil zde také dědičný rychtář. Na území současného Zábřehu snad stály dva hospodářské dvory, jeden v horní části obce v místech předkolonizační osady a druhý v dolní části. Není vyloučeno, že při horním dvoru mohla stát už ve 14. století dřevěná tvrz. Díky dolnímu dvoru mohla kolonizační ves Heinrichsdorf zase nabýt slovanského názvu Závoří (místo kde se něco zavírá). U tohoto dolního dvora snad již ve středověku stála další dřevěná tvrz zbudovaná na konci 15. století Pelkou z Hočovic.
V katastru obce byl prováděn regulérní archeologický výzkum v místech staveniště obchodního domu IKEA. Na lokalitě bylo prozkoumáno několik zahloubených jam, ovšem nebylo rozpoznáno, zda se opravdu jedná o pozůstatek lidské činnosti. Kromě tohoto výzkumu byly na katastru obce registrovány především náhodné nálezy broušené industrie – sekerka, sekeromlaty a rovněž blíže neurčený depot broušené industrie z prostoru Bělského lesa.
Poblíž Zábřehu bylo rovněž získáno ze štěrků hlavní terasy (z areálu bývalé pískovny a štěrkovny) silicitové jádro, které mohlo být vypracováno v době před 0,4-0,5 milionu lety. Pokud tomu tak je, jedná se o nejstarší artefakt nalezený na Ostravsku.
-
prameny, literatura
-
autor
Moravec