Encyklopedie města Ostravy !!!

Petřkovická venuše, stáří: 21 až 23 tisíc let ; převzato a upraveno z: Svoboda J. Upper paleolithic female figurines of northern Eurasia. In: Petřkovice. On Shouldered Points and Female Figurines. Brno 2008, s. 194.

Petřkovická venuše


  • kultura

    gravettien 30 - 20 tis. let BP (před současností)

  • lokalita

    Landek - pravěké sídliště

  • výzkum

    1952-1953: výzkum B. Klímy na Landeku


  • figurka

  • materiál

    kámen

  • krevel


  • popis nálezu

    Předmět, vyrobený z temně rudého krevele, je 48 mm vysoký (v literatuře uváděno též 46 mm) a představuje figurku ženy. Sošku nalezl při archeologickém výzkumu dne 14. července 1953 technik V. Gebauer. Stalo se tak při odběru vrstvy, kterou vedoucí výzkumu, Bohuslav Klíma, interpretoval jako zbytky ohniště. Figurka se nacházela pod větším kusem spálené kosti spolu s dalšími fragmenty krevele. Postava ženy byla rozbita na tři části a je pravděpodobné, že ani původně neměla hlavu a spodní část nohou. Petřkovická nebo též Landecká venuše, jak se dnes figurka nazývá, je pozoruhodná hned v několika směrech. Zajímavý je výběr samotného materiálu – hematitu (krevele), jehož tvrdost (6,5) sama o sobě mohla v dané době limitovat opracování. Hematit byl na Landeku primárně využíván jako barvivo. Ačkoli nelze pominout jeho možné využití např. při zpracovávání kůží, zdá se spíše pravděpodobné, že pro tehdejší lidi měl význam v oblasti magické či rituální (jak naznačuje červené barvivo okolo hlav v trojhrobě z Dolních Věstonic, který je starý 25 až 27 tisíc let). Ostatně i na některých ženských figurkách z jiných lokalit se objevily stopy po červeném barvivu, což jen podtrhuje možnost symbolického významu předmětu.
    Skulptura je výjimečná především svou celkovou podobou. Na rozdíl od převažujících „zralých“ nebo dokonce obézních žen (některé možná v pozdním stádiu těhotenství), známých z jiných nalezišť, v Petřkovicích tvůrce vypodobnil tělo dívky. Dívky, jejíž těhotenství začínalo být teprve znát.
    Ženské figurky jsou z gravettienu známy i odjinud a spolu s tou petřkovickou je spojuje několik podobných rysů. Často jsou tyto postavy nahé nebo s omezenými prvky oděvu a nenesou žádné stopy po základně či stojanu. Rovněž nemají hlavu, anebo ji mají vypracovanou schématicky. Je možné tedy předpokládat, že jednotlivé skulptury mohly být nošeny nebo zavěšovány v obydlí. Na základě analogií ze Sibiře nelze ani vyloučit možnost, že venuše byly oblékány do oděvů z organických materiálů. Paleolitické umění dokázalo zobrazit pozorovaný objekt velmi věrně, proto je na místě se domnívat, že plastiky nezobrazovaly konkrétní ženy ve smyslu portrétu.
    V případě figurek (a nejen ženských) je možné snad rozlišit na ty, které z různých důvodů byly určeny pro dlouhodobější využívání (mohou mít i otvor na zavěšení) a ty, které zřejmě posloužily jednorázovému rituálu, při němž mohly být i poničeny. V této souvislosti budí zvláště pozornost rozbití petřkovické venuše na tři kusy.
    Samotný symbolický význam venuší doby kamenné není v současné době plně zjistitelný. Jistě nelze přehlédnout, že na figurkách jsou často zdůrazněny ty partie, které souvisí se zrozením člověka (těhotenství, kojení). Symbolika se ale zřejmě nevyčerpává jen prostým zdůrazněním náboženské a společenské role ženy v rovině reprodukční. Snad v ní figuruje i zásvětní prvek (např. přivádění zvířecích duší zpět do světa) anebo postava „Matky“ lidského rodu.
    Zajímavé je jistě i zjištění, provedené na daleko známější gravettienské figurce, Věstonické venuši. Ta byla vypálená z hlíny a na základě průzkumu jejího povrchu byl odhalen otisk prstu dítěte. Naznačuje to, že procesu výroby se mohly účastnit mladší lidé a děti.


  • obrazy

    img1148.jpg

    img1149.jpg


  • prameny, literatura


  • autor

    Moravec


Aktualizováno: 18. 05. 2020