Encyklopedie města Ostravy !!!

Jan Geisler (1869–1953). Zdroj: Archiv města Ostravy.

    Jan Geisler


    • * 24.06.1869 Kokory (okr. Přerov) – † 31.12.1953 Ostrava


    • průmyslník, podnikatel, komunální politik


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, Československá republika


    • zajímavé okolnosti

      Byl nejmladším z deseti dětí ve vlastenecké rodině nadučitele a regenschoriho Antonína Geislera. Od roku 1895 působil na Ostravsku ve službách kamenouhelného těžaře Vladimíra Vondráčka. Poté, co byl dokončen prodej jámy Ignát, podnikl v letech 1899–1901 cestu do Ruska, na Sibiř a do Mongolska. Po návratu do Moravské Ostravy se spojil s místním stavitelem Františkem Srnou a společně založili podnik zabývající se výrobou stavebních materiálů. Firma vlastnila kamenolomy v Hrabůvce a Výklekách na Přerovsku a ve Skorošicích, později též Žulové a Černé Vodě na Jesenicku, kromě těžby stavebního kamene vyráběla štěrky všech velikostí a dlažební kostky. V roce 1921 došlo k transformaci firmy na Akciovou společnost drobových lomů Geisler & Srna, která se stala největším podnikem toho druhu na Moravě a ve Slezsku. Vlastnila rovněž závody ve východních Čechách a na Vysočině (Žumberk, Dolní Město, Lipnice nad Sázavou). V roce 1948 byla firma znárodněna a začleněna do Moravského průmyslu kamene, n. p., v Přerově.
      Jeho politická kariéra odstartovala po vzniku Československa. V roce 1918 byl za státoprávní demokracii kooptován do správní komise města Moravské Ostravy, v roce 1923 pak i do správní komise tzv. Velké Ostravy. O rok později se za národní demokraty stal také členem prvního řádně zvoleného městského zastupitelstva po vzniku republiky. Až do roku 1929 vykonával funkci finančního referenta městské rady. Také jeho zásluhou došlo ke stabilizaci hospodaření města v době měnové odluky a reorganizaci městského účetnictví v souvislosti s integrací moravských obcí Ostravska. Byl členem župního výkonného výboru národní demokracie, ovšem pro názorové rozepře stranu koncem 20. let opustil. Kandidoval opět až v komunálních volbách 1935, kdy za Národní sjednocení obsadil post prvního náměstka starosty a referát pro věci tržní.
      Své zkušenosti z byznysu uplatnil rovněž jako prezident správní rady akciové společnosti Lux v Moravské Ostravě, člen správních rad Severní dráhy Ferdinandovy a Moravskoostravské elektrářské a. s. Byl též prezidentem Občanské záložny v Moravské Ostravě a cenzorem Národní banky Československé. Zasazoval se o výstavbu dunajsko-oderského průplavu.


    • vzdělání

      studium v Olomouci a Praze


    • zaměstnání

      Vladimír Vondráček a spol., továrna na hliněné zboží v Rakovníku, úředník
      Vladimír Vondráček a spol., jáma Ignát v Mariánských Horách, sekretář ředitelství (1895–1899)

    • politická orientace

      Česká státoprávní demokracie / Čs. národní demokracie
      Národní sjednocení

    • odborné a zájmové organizace

      Svaz majitelů kamenolomů, předseda
      Vodohospodářský svaz pro povodí řeky Odry v Opavě, předseda
      Obchodní a živnostenská komora v Olomouci, viceprezident, předseda průmyslové sekce
      Národní dům v Moravské Ostravě
      Spolek pro vystavění a udržování výstavního pavilonu v Moravské Ostravě
      Občanská beseda v Moravské Ostravě


    • obrazy

      img1637.jpg

      img1794.jpg


    • prameny, literatura


    • sourozenci

      Marie Matulová (Geislerová)


    • události

      12. 12. 1936
      Oslavy 100. výročí založení Severní dráhy Ferdinandovy 27. 10. 1935
      Odhalení pamětních desek na budově Národního domu v Moravské Ostravě


    • autor

      Daněk


Aktualizováno: 06. 09. 2021