Encyklopedie města Ostravy !!!

Ing. Evžen Friedl (1909–1954). Zdroj: Archiv města Ostravy.

    Ing. Evžen Friedl


    • * 22.05.1909 Sankt-Petěrburg (Rusko) – † 12.01.1954 Hostivice (okr. Praha-západ)


    • architekt, projektant, rada technické služby, městský stavební ředitel


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, Československá republika


    • zajímavé okolnosti

      Pocházel z rodiny pražského obchodního příručího, jeho dědeček byl zlatníkem.
      Ve službách města byl od 15. 7. 1938, pracoval na odboru bytových a sídlištních pozemních staveb, vypracovával plány městských staveb, prováděl stavební dozor. Přivydělával si jako učitel stavebního oboru na odborné pokračovací škole. V letech 1939–1940 projektoval spolu s arch. Janem Jírovcem úpravy Národního domu pro potřeby českého divadla. V listopadu 1941 složil zkoušku civilního inženýra pro architekturu a pozemní stavitelství a v dubnu 1943 obdržel od Zemského úřadu v Brně oprávnění k provozování soukromé praxe. Od 1943 byl povolán k službě u Luftschutzpolizei do zákopové jednotky. Po válce převzal vedení plánovacího oddělení a provedl jeho reorganizaci, byl zastáncem státem řízeného centrálního plánování. Fungoval jako tlumočník pro komunikaci se sovětskou vojenskou správou. Opět ve spolupráci s arch. J. Jírovcem realizoval stavební úpravy městského divadla a navrhl Památník osvobození u Nové radnice se sochařskou výzdobou Augustina Handzela. V rámci dvouletého plánu projektoval soubor bytových domů na tehdejší Fochově a Muglinovské ulici v Přívoze (1946–1948). Z jeho podnětu došlo k ustavení Plánovací komise statutárního města Ostravy jako poradního a pomocného sboru, sestávajícího z více než stovky odborníků a zástupců jednotlivých subjektů zainteresovaných na územním plánování. V letech 1945–1946 byl pod jeho vedením vypracován směrný upravovací plán města Ostravy, založený na koncepci výstavby pásu satelitních sídlišť v prostoru západně a severozápadně od stávajícího města (tzv. Nová Ostrava). Při projektování tzv. pohotovostního hornického sídliště v Porubě, jehož výstavba byla zahájena v roce 1948, pravděpodobně zprostředkoval inspirační podněty čerpané z uspořádání zástavby u socialistických měst Sovětského svazu. 27. 2. 1948 byl s okamžitou platností jmenován přednostou referátu XIII Ústředního národního výboru v Ostravě, tzn. městského stavebního úřadu. V krajském ateliéru ostravského Stavoprojektu plnil úkoly při plánování a projektování sídlištní výstavby Ostravska v rámci první pětiletky, byl pověřen zpracováním územního plánu staré Ostravy. V té době se v Ostravě realizovaly ještě některé jeho pozdně funkcionalistické projekty, jako např. přístavba Nové radnice na Sokolské třídě (1948–1950) nebo budova Báňských projektů na Havlíčkově nábřeží (1950–1951), která již ale představovala přechod k socialistickému realismu.

    • příčina úmrtí

      Zemřel tragicky při havárii letadla Čs. aerolinií Douglas DC-3 Dakota OK-WDS, s nímž měl letět na lince z Prahy-Ruzyně do Ostravy, letoun se však za nepříznivého počasí zřítil při startu na katastru obce Hostivice.


    • vzdělání

      obecná škola v Praze na Rejdišti
      Státní reálka v Dušní ulici v Praze (maturita 1929)
      Vysoká škola strojní a elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze (dva semestry)
      Vysoká škola architektury a pozemního stavitelství Českého vysokého učení technického v Praze (1. státní zkouška 1932, 2. státní zkouška 1935)


    • zaměstnání

      České vysoké učení technické, ústav architektoniky, asistent (1938)
      Městský stavební úřad v Ostravě (1938–1948), technický komisař, vrchní technický komisař, zástupce ředitele, ředitel
      Stavoprojekt Ostrava (1949–1954), vedoucí technického útvaru, hlavní architekt

    • odborné a zájmové organizace

      Městská okrašlovací komise v Moravské Ostravě
      Inženýrská komora
      Ústřední svaz čs. výtvarných umělců, předseda krajského střediska
      Svaz čs. architektů


    • obrazy

      img2095.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit


    • osoby

      Augustin Handzel


    • partneři

      Anna Friedlová-Kanczucká (Kanczucki)


    • děti

      Anna Friedlová
      Jan Friedl
      Mikuláš Friedl


    • ulice

      Muglinovská
      Sokolská třída
      Havlíčkovo nábřeží


    • stavby

      Divadlo Jiřího Myrona
      Čs. legií 14/148 Nová radnice
      Prokešovo náměstí 8/1803 Divadlo Antonína Dvořáka
      Smetanovo náměstí 8a/3104


    • autor

      Daněk


Aktualizováno: 25. 10. 2022