* 03.08.1876 Pustějov (okr. Nový Jičín) – † 08.11.1933 Moravská Ostrava (m. č. Ostravy)
stavitel, architekt, stavební podnikatel
národnost
německá
státní příslušnost
Rakousko-Uhersko, Československá republika
-
zajímavé okolnosti
Pocházel z rodiny drobného zemědělce.
Po získání potřebné praxe provozoval od roku 1904 samostatnou stavitelskou firmu ve Frýdku. Na jaře 1906 přenesl svoji koncesi do Moravské Ostravy, kde společně s architektem Františkem Fialou otevřel stavitelskou kancelář. Jejich firma tehdy realizovala větší stavby kostelů v Mariánských Horách, Hrabůvce a Chabičově či tzv. jubilejní školy ve Štramberku. Už v září 1911 se však oba společníci rozešli a nadále vykonávali každý svoji stavitelskou živnost samostatně. Stalo se tak krátce poté, co firma Grossmann & Fiala získala velké zakázky na přestavbu průmyslových areálů dolu Zárubek v Polské Ostravě a částečně též dolu Michal v Michálkovicích v letech 1910–1915. V roce 1915 byl povolán k vojenské službě v rakousko-uherské armádě a řízení jeho staveb provizorně převzal stavitel Jiří Jírovec. V meziválečné době se zařadil mezi nejúspěšnější ostravské stavební podnikatele, prováděl řadu velkých průmyslových i obytných staveb, získal např. zakázku Vítkovických železáren na stavbu cementáren ve Štramberku, kde rovněž stavěl úřednické domy a domy pro dělníky při lomu na Kotouči (1921). Větší zakázku na stavbu skupiny obytných domů mu zadalo rovněž město Nový Jičín. Ze soukromých staveb prováděl např. obytný a kancelářský dům průmyslového manažera Josefa Koblihy v Moravské Ostravě (1922–1923), vilu praktického lékaře Dr. Viléma Kožucha v Přívoze (1927) či víkendové domy v Beskydech pro přednostu administrativního oddělení horního inspektorátu Severní dráhy Ferdinandovy Dr. Lea Belzu (Kunčice pod Ondřejníkem) a prokuristu banky Jaroslava Hůlka (Čeladná). V roce 1925 získal zakázku Klubu československých turistů ve Štramberku na stavbu Rašínovy chaty. O rok později mu německý turistický spolek Beskidenverein svěřil přestavbu Ostravské chaty na Lysé hoře. Realizaci svých soukromých staveb si u něj roku 1932 objednali též představitelé mariánskohorského Sokola Antonín Záviš a Antonín Kuchař, což se stalo předmětem útoků sociálnědemokratického tisku na ostravské národní demokraty, neboť Grossmannova firma byla považována za německou.
Byl velkým milovníkem umění a kultury, což se odráželo mj. v provedení a přepychovém zařízení jeho vlastní vily, vybudované v letech 1922–1923 společně s reprezentativním sídlem firmy. Sbíral umělecké předměty, zejm. obrazy, sochy, porcelán a nábytek, které získával na aukcích i z rozprodávaných zámeckých mobiliářů. Jmění, jež nashromáždil, se odhadovalo přibližně na tři miliony korun.
Jeho národnostní charakteristika nebyla zcela jednoznačná. Narodil se do české rodiny, stejně jako jeho manželka, ovšem již před první světovou válkou se hlásil k německé národnosti a rovněž po státním převratu 1918 se identifikoval s německou částí ostravské společnosti.
Vlastnil nemovitosti v Moravské Ostravě, Butovicích a v Drážďanech, kde zakoupil vilu s ateliérem ve čtvrti Blasewitz.
Na konci 20. let prováděl několik staveb velkého finančního objemu. Po nástupu hospodářské krize mu však zákazníci přestávali platit a vzniklé pohledávky se stávaly obtížně vymahatelnými. V tomto směru se pro něj největší zátěží stalo zapojení do stavby sanatoria MUDr. Karla Němce v Radvanicích, jenž mu dlužil bezmála dva miliony korun, což bylo zhruba 50 % veškerých pohledávek jeho firmy. V důsledku toho mu přestaly dostačovat kapitálové zdroje pro vlastní podnikání. Navíc začal narůstat jeho dluh vůči státní finanční správě a nedoplatky na sociálním pojištění zaměstnanců. Jako velmi nezdařená se ukázala též jeho investice téměř půl milionu korun do rakouské společnosti Mirakel, obchodující s hracími kartami ve Vídni a Londýně, do níž investoval z podnětu ředitele štramberských cementáren Dr. Leopolda Mannaberga a která zkrachovala. Z důvodu bezvýchodnosti situace se v roce 1933 během přibližně půl roku dvakrát pokusil o sebevraždu, přičemž druhý pokus byl dokonán.-
vzdělání
obecná škola v Pustějově
c. k. Německá státní průmyslová škola v Brně, stavební obor mistrovské školy (1895–1899)-
zaměstnání
firma Ferdinand Mainx & Leopold Popp v Moravské Ostravě, polír
firma Karl Fridrich ve Frýdku, stavbyvedoucí
samostatný stavební podnikatel (1904–1933)odborné a zájmové organizace
spolek stavebních techniků Bauhütte v Moravské Ostravě, druhý tajemník
Schlaraffia Ostravia (členská přezdívka Heimchen der Villenstarke)-
obrazy
-
prameny, literatura
-
osoby
-
partneři
-
děti
-
stavby
Grossmannova vila
28. října 131/1674 Kostel Růžencové Panny Marie v Hrabůvce
Metodějská 1/170-
související odkazy
fajnOVA
Grossmannova vila Komentované prohlídky Ostravy
Grossmannova vila Ostravské památky
Vila Františka Grossmanna Památkový katalog, Národní památkový ústav
Grossmannova vila Vila Grossmann
prohlídky památkového objektu-
autor
Daněk
Encyklopedie města Ostravy !!!
Aktualizováno: 12. 07. 2024