* 02.04.1844 Dobromyl (Ukrajina) † 10.01.1908 Přívoz (m. č. Ostravy)
báňský technik, manažer, komunální politik
národnost
polská
státní příslušnost
Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko
-
zajímavé okolnosti
Pocházel z rodiny drobného rolníka. V době studií se zřejmě zapojil do lednového povstání 1863 proti ruské okupaci, pročež musel uprchnout k rodině své nejstarší setry do Aradu (dnes Rumunsko).
Na Ostravsku se uplatnil jako báňský odborník zavádějící moderní měřické metody, umožňující dolování ve větších hloubkách. Jako závodní inženýr na jámě Jindřich racionálně spojoval ekonomická a bezpečnostní hlediska těžby, což se např. projevilo i tím, že za 15 let jeho působení v čele závodu na něm nedošlo ani k jedinému smrtelnému úrazu. Při katastrofě na dolech hraběte Larische v Karviné roku 1894 byl jmenován členem štábu řídícího záchranné práce. Pro své schopnosti, které při tom projevil, byl povolán ministerstvem orby do stálé komise pro výzkum problematiky výbušných plynů v ostravsko-karvinském revíru a též do komise zabývající se vhodností užívaných výrobních zařízení v dolech ostravsko-karvinského revíru. Pro potřeby těchto komisí vypracoval řadu odborných posudků a expertiz. V roce 1899 odešel do výslužby.
Od roku 1885 byl členem obecního výboru v Přívoze, od roku 1895 radním a v letech 1899–1901 vykonával funkci místostarosty. Zapojil se především do činnosti sekcí zabývajících se stavební a technickou modernizací obce a otázkami financování náročných komunálních investic. Působil jako odborný poradce při stavbě obecního vodovodu, školní budovy či farního kostela a radnice. Ze zdravotních důvodů ukončil své působení v komunální politice roku 1905.
Jeho přívozský dům byl střediskem ostravských montanistů. Scházeli se u něj zejména báňští úředníci a inženýři polského původu, jejichž seniorem v ostravsko-karvinském revíru se stal. V jeho domě se scházeli rovněž příslušníci polské menšiny na Ostravsku, jejíž zájmy podporoval a zasazoval se za jejich prosazení.příčina úmrtí
dlouhodobé plicní potíže
-
čestný občan
Přívoz (1903)
-
vzdělání
obecná škola v Dobromylu
reálné gymnázium ve Lvově
Báňská akademie v Banské Štiavnici (1864–1867)-
zaměstnání
státní montánní služba, solné doly v Lančynu a Kaluši (dnes Ukrajina) a ve Wieliczce (Polsko)
Kamenouhelné doly c. k. priv. Severní dráhy císaře Ferdinanda v Moravské Ostravě, přednosta měřického oddělení (1871–1879), závodní inženýr na jámě Jindřich (1879–1894), technický referent báňského inspektorátu (1894–1899)odborné a zájmové organizace
Macierz Szkolna, zakládající člen
Společnost pro stavbu Polského domu, člen dozorčí rady-
obrazy
-
prameny, literatura
článek ve sborníku nebo kapitola v knize
"Polský báňský odborník Franciszek (Franz) Brzezowski"
Ostatní literatura
"Biografický slovník Slezska a severní Moravy"
-
partneři
-
děti
Franciszek de Paula Anton Brzezowski
Ludwik Marian Brzezowski
Henryk Franciszek Brzezowski
Roman Theofil Brzezowski
Leontina Maria Brzezowska-
osoba na objektech
Hrobka rodiny Brzezowski
hrobka-
stavby
Městský hřbitov
28. října, sad Dr. Milady Horákové
pohřben na tomto hřbitově-
autor
Daněk
Encyklopedie města Ostravy !!!
Aktualizováno: 07. 06. 2023