* 13.05.1839 Lhenice (okr. Prachatice) † 18.06.1917 Hietzing (m. č. Vídně, Rakousko)
báňský technik a manažer, vrchní horní rada
národnost
česká
státní příslušnost
Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko
-
zajímavé okolnosti
Pocházel z rodiny řeznického mistra. Otec mu na přímluvu lhenického faráře umožnil získat vyšší vzdělání.
Ve státní službě původně působil v hutnickém oboru, k hornictví byl přeložen teprve s příchodem na ministerstvo do Vídně, kde získal cenné zkušenosti v konstrukční kanceláři předního rakouského báňského oborníka Petera von Rittingera. V roce 1869 přijal místo u důlní společnosti Severní dráhy Ferdinandovy, nejprve na měřickém oddělení, brzy nato se stal závodním na jámě František v Přívoze. Ve stejné funkci přešel v roce 1870 na největší závod v revíru - spojené doly Hermenegild, Jakub a Vilém na Zárubku v Polské Ostravě, jehož řízení převzal po Vilému Jičinském a kde působil dvě desetiletí. Po odchodu vrchního horního rady Leopolda Fiedlera na odpočinek byl k 1. 1. 1892 jmenován centrálním inspektorem dolů Severní dráhy Ferdinandovy. Zasloužil se o mechanizaci těžby uhlí, byl také vynálezcem v oblasti báňské techniky. Hledal nové způsoby větrání dolů s výronem třaskavých plynů. Byl propagátorem zakládání báňských záchranných stanic v ostravsko-karvinském revíru a dal podnět k založení prvního hornického hasičského sboru. Na jámě Vilém založil první pokusnou štolu a laboratoř v Rakousku-Uhersku a jako první v monarchii zavedl na dolech Severní dráhy Ferdinandovy ocelovou důlní výstroj a železné důlní vozíky.
Jako báňský expert byl ministerstvem opakovaně povoláván do speciálních komisí. Podnikl řadu studijních cest, při nichž navštívil většinu evropských uhelných revírů. Své poznatky publicisticky zpracovával a vydával v odborném tisku.
Ve veřejné sféře se projevoval jako umírněný český vlastenec. Národnostní komplikovanost ostravského regionu se odrážela i v jeho soukromém životě, manželství bylo smíšené, děti byly vychovávány v česko-německém jazykovém prostředí. Byl podporovatelem českého národního snažení mezi hornictvem.-
čestný občan
Slezská Ostrava (1896)
-
vzdělání
triviální škola ve Lhenicích
hlavní škola a nižší reálka v Českém Krumlově
vyšší reálka v Praze
Královské české stavovské technické učiliště v Praze (1858–1961)
c. k. Polytechnický institut ve Vídni (1861–1862)
Báňská akademie v Příbrami (1862–1864)čestný doktorát
Báňská akademie v Příbrami (1908)
vyznamenání a pocty
rytířský kříž Řádu železné koruny III. třídy (1896)
jiné pocty
c. k. horní rada (1890)
c. k. vrchní horní rada (1908)-
zaměstnání
státní služba (1864–1868; železárny v Neubergu u Mürzzuschlagu, doly v Eisenerzu, vysoké pece, slévárna a válcovny v Reichramingu, státní doly v Příbrami)
c. k. ministerstvo orby a hornictví ve Vídni (1868–1869)
Severní dráha Ferdinandova (1869–1909)-
obrazy
-
prameny, literatura
-
osoby
-
partneři
-
děti
Jan Mayer-Königsreiter
Karel Mayer
Karolina (Linka) Mayerová
Marie Karolina Mayerová-
související odkazy
Ostravský uličník
V letech 1942–1957 po něm byla pojmenována ulice ve Slezské Ostravě.-
autor
Daněk
Encyklopedie města Ostravy !!!
Aktualizováno: 29. 08. 2023