* 21.11.1876 Dymokury (okr. Nymburk) † 09.08.1939 Brno
báňský technik, vrchní báňský inspektor
národnost
česká
státní příslušnost
Rakousko-Uhersko, Československá republika
-
zajímavé okolnosti
Pocházel z rodiny rolníka a hospodářského správce dymokurského panství.
Svoji odbornost a praktické zkušenosti doplňoval studijními cestami do Belgie, Francie, Holandska, Švýcarska a Německa. U těžířstva Severní dráhy Ferdinandovy (SDF) původně začínal v meřické kanceláři na horním inspektorátu v Moravské Ostravě. Po šestiměsíční praxi byl přeložen na jámu Petr v Michálkovicích, odkud po roce odešel na jámu Jiří v Moravské Ostravě. Počátkem roku 1902 byl přidělen na největší závod SDF Hermenegild (Zárubek) v Polské Ostravě, kde působil skoro 20 let. V roce 1911 byl jmenován závodním tohoto dolu. Pod jeho vedením byla v letech 1911–1914 provedena rekonstrukce závodu, vedl hloubení jámy a řídil koncentraci těžby spojením tří dolů – Jakub, Vilém a Hermenegild, které po rekonstrukci těžily k jedné těžní jámě a na povrchu byly vybaveny nejmodernějším zařízením. V roce 1921 přešel do služeb Báňské a hutní společnosti. Jeho vrchnímu dozoru byly zpočátku podřízeny závody Salma, Hedvika, Pokrok a Ludvík. V roce 1928 převzal vedení karvinských závodů Gabriela, Hohenegger, Barbora a koksovny při jámě Hohenegger. Zde setrval až do svého odchodu do výslužby v roce 1934. Žil v Radvanicích, odkud byl s rodinou po polském záboru 1938 vyhnán.
Byl zaníceným českým národovcem, zapojil se do veřejného a spolkového života na Ostravsku. V letech 1906–1921 byl členem obecního zastupitelstva a městské rady v Polské (Slezské) Ostravě. Od správní reformy 1920 byl členem okresního zastupitelstva a silniční komise ve Frýdku. Od roku 1926 byl předsedou technicko-inženýrského odboru při Československé národní demokracii, později Národním sjednocení pro kraj ostravský. Zasedal v různých korporacích strany a důsledně prosazoval zájmy národnostně českých techniků a inženýrů na Ostravsku a Těšínsku. Angažoval se v sokolstvu. Byl členem správní rady Akciové společnosti drobových lomů Geisler & Srna v Moravské Ostravě.
-
vzdělání
vyšší gymnázium ve Vysokém Mýtě (1887–1895)
Vysoká škola báňská v Příbrami (1895–1899)-
zaměstnání
Severní dráha Ferdinandova (1899–1921)
Báňská a hutní společnost (1921–1934)politická orientace
Československá národní demokracie
-
prameny, literatura
-
děti
-
autor
Daněk
Encyklopedie města Ostravy !!!
Aktualizováno: 09. 05. 2024