Encyklopedie města Ostravy !!!

JUDr. Jaromír Špaček, poslanec Národního shromáždění za národnědemokratickou stranu (1879–1953). Zdroj: Archiv města Ostravy.

    JUDr. Jaromír Alois Špaček

    • * 21.06.1879 Uherský Brod (okr. Uherské Hradiště) – † 04.02.1953 Ostrava

    • právník, politik, poslanec, legionář

    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, Československá republika

    • zajímavé okolnosti

      Pocházel z rodiny kancelářského sluhy berního úřadu a okresního soudu.
      Na Ostravsko přišel krátce před první světovou válkou. Nejprve zde působil jako koncipient u notáře Dr. Ferdinanda Pelce a advokáta Dr. Julia Bondyho, později přijal post vedoucího starostenského úřadu v Polské (Slezské) Ostravě. Jako český národní aktivista se zde zapojil do veřejného života, vystupoval jako řečník na četných politických schůzích, pracoval v národních a kulturních spolcích. Byl též členem vydavatelstva Moravskoslezského deníku.
      V roce 1914 narukoval do rakousko-uherské armády k 34. zemskému pěšímu pluku. V prosinci téhož roku padl do ruského zajetí u Gorlice. V září 1915 se přihlásil do ruských legií. Působil při sekretariátě Svazu českých spolků v Petrohradě a v redakci Čechoslováka, v němž publikoval pod šiframi Nezmar, Mojmír či Karel Nedoma řadu článků se státoprávní tématikou a k otázce vymezení hranic plánovaného čs. státu. Na příkaz M. R. Štefánika a T. G. Masaryka organizoval nábory dobrovolníků z řad českých usedlíků a zajatců v Rusku. Byl zařazen k 8. střeleckému pluku "Slezskému", s nímž prošel sibiřskou anabází. Stal se členem řídících orgánů zahraničního odboje na východě a po boku Dr. V. Girsy se zapojil do diplomatických jednání s představiteli spojeneckých vojsk. Později byl Masarykem povolán do USA, aby tam informoval o situaci v Rusku, a s ním se také 1918 vrátil do Československa.
      Po rezignaci Dr. Karla Fajfrlíka se stal poslancem Revolučního národního shromáždění a později byl do parlamentu zvolen za národní demokraty i v řádných volbách. V letech 1919–1920 byl ministrem zahraničí nominován do mezinárodní delimitační komise pro Hlučínsko. Jako politik prosazoval v pražském sněmu zájmy severovýchodní Moravy a Slezska, mj. se angažoval v záležitostech podpory stavebního ruchu v ostravsko-karvinském revíru, sloučení moravských obcí v tzv. Velkou Ostravu, regulace řeky Odry, státní finanční půjčky pro rozvoj Českého Těšína ad.
      V průběhu první pozemkové reformy se roku 1926 stal spolumajitelem a roku 1928 pak majitelem statku a zámku ve Fulneku. O tento majetek přišel nejprve při nacistickém záboru v roce 1938 po Mnichovu a podruhé pak při komunistického vyvlastňování roku 1950 v souvislosti s druhou pozemkovou reformou.

    • vzdělání

      obecná škola v Uherském Brodě
      české gymnázium v Uherském Hradišti
      gymnázium ve Valašském Meziříčí (maturita 1898)
      Právnická fakulta Karlo-Ferdinandovy univerzity (1898–1906)

    • zaměstnání

      Zemský soud v Praze, praktikant
      notářský a advokátní koncipient ve Valašském Meziříčí, Uherském Ostrohu a Polské Ostravě
      Obec Polská (Slezská) Ostrava, tajemník (1910–1914), ředitel městského úřadu

    • politická orientace

      pokrokářská strana, Česká státoprávní demokracie,Čs. národní demokracie, Národní sjednocení

    • obrazy

      img2607.jpg

      img2608.jpg

    • osoby

      Karel Fajfrlík
      Ferdinand Pelc

    • partneři

      Zdenka Špačková (Kohnová)
      sňatek: 1922 v Praze

    • děti

      Ctirad Špaček
      Rostislav Špaček

    • autor

      Daněk

Aktualizováno: 30. 07. 2024