Encyklopedie města Ostravy !!!

Ing. Heinrich Kresta

• * 30.6.1883 Vítkovice (m. č. Ostravy) – † 11.2.1943 Zittau (Německo)

• ---

• hutní technik, vrchní inspektor, spolkový činovník

• ---

• národnost

  německá

• ---

• zajímavé okolnosti

  Pocházel z české rodiny strojníka Vítkovických železáren, přiklonil se však k němectví. Profesně působil nejprve ve strojírně Vítkovických železáren, od roku 1908 vykonával manažerské funkce ve vysokopecním provozu Žofínské huti. V roce 1912 na něj nespokojený dělník, kterého z kázeňských důvodů propustil, spáchal přímo v jeho kanceláři atentát bodnou zbraní.
  V srpnu 1914 narukoval jako rezervní důstojník do rakousko-uherské armády, sloužil u telegrafního pluku, dosáhl hodnosti nadporučíka. Z frontových bojů se vrátil v červenci 1916.
  V roce 1917 mu byl ministerstvem veřejných prací přiznán stavovský titul inženýra.
  Jako sekretář svazu průmyslníků byl pověřen vedením jednání a intervenováním v záležitostech dělnictva. Byl též místopředsedou představenstva Okresní nemocenské pokladny v Moravské Ostravě.
  V letech 1928–1929 si společně s manželkou Olivií nechali vybudovat v Moravské Ostravě na místě někdejšího Theresienhausu moderní velkoměstský palác s tzv. Krestovou pasáží podle projektu vídeňských architektů Franze Kayma a Alfonse Hetmanka.
  V meziválečném období se stal přední osobností německé organizované turistiky v Beskydech. Spolek Beskidenverein se musel po vzniku ČSR vyrovnávat s citelným propadem členské základny a materiální i finanční podpory. Z důvodu ztráty vlastního tiskového orgánu během první světové války se na Krestův návrh stalo spolkovým časopisem periodikum Turistik und Alpinismus, vydávané Karpatenvereinem. Podílel se též na vzniku Pracovního společenství východoněmeckých horských spolků v roce 1928. Ve svých řídících funkcích se zaměřoval především na zlepšení náboru nových členů mezi příslušníky mladé generace a jasnější vymezení hranice mezi zimními sporty a zimní turistikou. Z hlediska modernizace a výstavby turistické infrastruktury v Beskydech došlo v jeho éře zejména k vybudování moderního horského hotelu na Bílém Kříži v letech 1936–1937, který nahradil krátce předtím vyhořelý novější objekt Beskidenvereinu z roku 1924.

• ---

• vzdělání

  C. k. vyšší státní průmyslová škola v Bielsku

• ---

• zaměstnání

  Vítkovické horní a hutní těžířstvo, konstruktér ve strojírně, inženýr-asistent, vedoucí vysokopecního provozu, správce hutě, vedoucí oddělení mezd a úkolů (1904–1920)
  Severomoravsko-slezský svaz průmyslníků v Moravské Ostravě, sekretář (1920– )

• odborné a zájmové organizace

  Männergesangverein ve Vítkovicích
  Beskidenverein, místní sekce ve Vítkovicích, ústředí v Moravské Ostravě, místopředseda (1921–1934), předseda (od 1934)
  Schlaraffia Ostravia (členská přezdívka Kreuzweiss der Průmyslide)

• ---

• hrob

  rodinná hrobka Facini na hřbitově v Moravské Ostravě

• ---

• obrazy

  

  Vrchní inspektor Ing. Heinrich Kresta (1883–1943). Zdroj: Archiv Vítkovice, a. s.

• ---

• partneři

  Olivia Kresta (Facini)
  

• ---

• děti

  Edith Patzold (Kresta)
  Gertrud Ofner (Kresta)
  

• ---

• události

  29. 4. 1904
  Ustavující schůze Severomoravsko-slezského svazu průmyslníků v roce 1904

• ---

• související odkazy

  Digitální badatelna Archivu města Ostravy
  hrobka Facini Digitální knihovna Zemského archivu v Opavě
  Ostravské památky
  nájemní dům s tzv. Krestovou pasáží

• ---

• autor

  Daněk