Encyklopedie města Ostravy !!!

town_sign.png

    Ing. arch. Radúz Rozhon

    • * 15.12.1924 Moravská Ostrava (m. č. Ostravy) – † 2.7.2013 Ostrava

    • urbanista, architekt

    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Československá republika, Československá socialistická republika, Česká a Slovenská Federativní Republika, Česká republika

    • zajímavé okolnosti

      Po maturitě byl roku 1943 totálně nasazen jako důlní dělník u Severní dráhy Ferdinandovy na jámě Michal v Michálkovicích. V letech 1944–1945 pracoval jako technický úředník ve firmě svého bratra Dušana. Po komunistickém puči v únoru 1948 byl pro svůj sociální původ akčním výborem vyloučen z vysokoškolského studia. Uplatnil se pak jako konstruktér u architekta Čestmíra Šlapety v Ostravě, než byl v srpnu 1948 prověrkovou komisí znovu přijat ke studiu.
      Jeho záliba ve sportu jej přivedla ke stavbám sportovních zařízení – původně měl po úspěšném složení druhé státní zkoušky nastoupit do Státního úřadu pro tělesnou výchovu a sport jako projektant sportovních staveb, k čemuž ale opět pro jeho původ nedošlo. Proto se začal věnovat urbanismu a územnímu plánování.
      Dvouletou základní vojenskou službou prošel v letech 1951–1953 u Vojenské stavební správy v Olomouci.
      V padesátých a šedesátých letech se významně podílel na výstavbě Ostravska, kdy působil jako samostatný projektant na krajském i městském národním výboru a posléze v ostravském útvaru hlavního architekta. Po nástupu Josefa Kempného do funkce předsedy Městského národního výboru v Ostravě však musel odejít.
      Pracoval na územních generelech hutních zón v Ostravě a v Třinci, projektoval vstupní areály Uničovských strojíren a Mostárny v Brezně (Slovensko). Pro Vítkovické železárny vypracoval kromě územního generelu rovněž projekt Ocelárny III nebo vodojemu v závodě č. 3 (továrna na litou ocel), oceněného za design. Ocelárenské provozy navrhoval i pro Třinecké železárny a Východoslovenské železárny v Košicích. Byl autorem řady studií a projektů veřejných, soukromých obytných, dopravních, sportovních nebo rekreačních staveb. V letech 1960–1961 se podle jeho plánů realizoval dnes již neexistující Památník 1. československé smíšené letecké divize v SSSR v tehdejším Dzeržinského sadu na ul. 30. dubna v Moravské Ostravě, navržený v bruselském stylu. K ceněným patří rovněž jeho pozdně modernistický projekt vily Oldřicha a Hany Rohanových ve Slezské Ostravě z let 1971–1974. Několik dalších rodinných domů bylo podle jeho projektů realizováno též v Třebovicích a Martinově (m. č. Ostravy). V oblasti dopravní infrastruktury navrhoval tzv. Severní spoj mezi městskými částmi Mariánské Hory a Poruba nebo severo-jižní a západně-východní ostravské diametrály. Podílel se na stavbě sportovní haly v Ostravě na Hrušovské ul. a dostavbě zimního stadionu v Porubě, zpracoval studie rekonstrukce Ostravského zimního stadionu Josefa Kotase nebo nerealizované sportovní haly na Fifejdách. Z rekreačních staveb je možno zmínit středisko Hutního projektu v Jeseníku, přístavbu chaty Šumná na Pustevnách, rekreační středisko Československých státních drah v Luhačovicích nebo pionýrský tábor Třineckých železáren ve Žiaru (Slovensko). Od roku 1990 byl v penzi, ale v devadesátých letech ještě pracoval např. na přístavbě ostravské pobočky Komerční banky.
      Po listopadu 1989 se angažoval v ostravském Občanském fóru a v roce 1990 byl ministerstvem vnitra jmenován přednostou Okresního úřadu Ostrava-město, který v krátkém období do roku 1992 vykonával na území města státní správu, než byl sloučen s Magistrátem města Ostravy. Působil ve zkušební komisi při Fakultě stavební Vysoké školy báňské v Ostravě.

    • vzdělání

      Reformní reálné gymnázium v Moravské Ostravě (1935–1943)
      Vysoká škola architektury a pozemního stavitelství Českého vysokého učení technického v Praze (1945–1949)

    • zaměstnání

      Kovoprojekta Praha, stavební technik (1950–1951)
      Krajský národní výbor v Ostravě, Krajské středisko územního plánu, odbor výstavby, samostatný územní plánovatel (1953–1959)
      Městský národní výbor v Ostravě, odbor výstavby, samostatný inženýr pro výstavbu (1959–1963)
      Útvar hlavního architekta města Ostravy (1963–1966)
      Okresní národní výbor v Karviné, hlavní architekt (1966–1970)
      Hutní projekt Ostrava, hlavní specialista-architekt (1970–1990)
      Okresní úřad Ostrava-město, přednosta (1990–1992)

    • odborné a zájmové organizace

      Svazarm, krajský automotoklub, instruktor (od 1959)
      Obec architektů
      Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě, čestný člen

    • prameny, literatura

    • osoby

      Josef Kempný

    • rodiče

      Artur Rozhon
      Josefa (Joža) Rozhonová (Stejskalová)

    • sourozenci

      Artur Rozhon
      Dušan Rozhon
      Dagmar Rozhonová

    • ulice

      Hrušovská

    • stavby

      Ostravský zimní stadion Josefa Kotase
      Cingrova RT Torax Arena
      Čkalovova 20/6144

    • související odkazy

      Ostravské památky

    • autor

      Daněk

Aktualizováno: 12. 03. 2025