Encyklopedie města Ostravy !!!

Jan Grmela (1861–1932). Zdroj: Archiv města Ostravy, Sbírka fotografií.

    Jan Grmela


    • * 19.08.1861 Pačlavice (okr. Kroměříž) – † 25.09.1932 Paříž (Francie)


    • obecní úředník, veřejný činitel, národní aktivista


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, Československá republika


    • zajímavé okolnosti

      Pocházel z rodiny hostinského. V roce 1886 přišel na Ostravsko, vstoupil do obecní služby v Přívoze, kde od roku 1889 vykonával funkci obecního tajemníka. Přestože tamější radnice byla ovládána místními Němci, vydobyl si i jako vyhraněný český nacionalista silné postavení ve struktuře obecní samosprávy a měl velký vliv na chod obce na sklonku 19. století. Jeho zásluhy o vybudování fungujícího obecního úřadu i celkovou modernizaci Přívozu uznávali rovněž jeho ideoví odpůrci, takže např. německý starosta Wilhelm Müller se jej snažil odradit od rozhodnutí obec opustit. Poté, co byla v podstatě dokončena přeměna Přívozu v moderní průmyslové město, využil roku 1900 nabídky sousední obce Čertovy Lhotky (Mariánských Hor), aby se ujal organizace tamní samosprávy. Zde se mu během pouhých šesti let podařilo něco podobného - vybudovat plně funkční moderní obec a dosáhnout jejího povýšení na město. V případě Mariánských Hor se navíc jednalo o národnostně většinově českou obec, což našlo své vyjádření mj. v pojmenování ulic po významných osobnostech z českých dějin, a to právě na Grmelův návrh. V souvislosti s investičním rozvojem Mariánských Hor a jeho finančním krytím úvěrem povstal v obci politický spor, v jehož důsledku nakonec rezignoval na funkci ředitele obecních úřadů, kterou vykonával od roku 1905. V roce 1906 ještě neúspěšně kandidoval v zemských volbách a následně po krátkých pobytech v Brně a Itálii odešel do Paříže, kde se na jaře 1907 s rodinou trvale usadil. V Mariánských Horách byl však obviněn z defraudace. Vyšetřováním se sice zjistilo, že obecní účetnictví v dobách jeho úřadování vykazovalo různá pochybení, ovšem nikdy mu nebyla prokázána zpronevěra. Přesto byly jeho důchody obstaveny, což mu způsobilo značné existenční potíže, a v roce 1908 byl nucen přistoupit na pro něj nevýhodný smír. V pozdějších letech marně usiloval o určitou nápravu, jeho osoba budila další kontroverze (např. jeho činnost v době první světové války, poněkud zavádějící vydávání se za básníka a spisovatele ve Francii apod.).


    • zaměstnání

      Obec Přívoz, obecní strážník, kancelista, obecní tajemník (1886–1900)
      Obec Mariánské Hory, obecní tajemník, ředitel obecních úřadů (1900–1906)

    • odborné a zájmové organizace

      Spolek pro výstavbu kostela Panny Marie v Ostravské Lhotce, jednatel
      Břetislav, spolek vojenských vysloužilců v Mariánských Horách
      Matice školská, odbor Mariánské Hory
      tělocvičná jednota Sokol v Mariánských Horách


    • obrazy

      img1641.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit


    • osoby

      Wilhelm Müller


    • stavby

      Kostel Panny Marie královny v Mariánských Horách
      Stojanovo náměstí


    • události

      1. 4. 1907
      Povýšení Mariánských Hor na město v roce 1907 1. 10. 1904
      Zahájení činnosti obecní spořitelny v Mariánských Horách v roce 1904 22. 8. 1901
      Přejmenování Čertovy Lhotky na Mariánské Hory 8. 2. 1901
      První pojmenování ulic v Mariánských Horách


    • autor

      Daněk


Aktualizováno: 23. 09. 2021