* 16.12.1867 Frýdek (m. č. Frýdku-Místku) – † 27.12.1922 Cieszyn (Polsko)
katolický kněz, vlastivědný a osvětový pracovník, překladatel, spisovatel
pseudonym
Fidelis, Bohumil Mariánský
státní příslušnost
Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, Československá republika
-
zajímavé okolnosti
Narodil se do rodiny tkalce, jehož předkové pocházeli z italské Padovy. Křtěn byl jako Johann Albin, užíval též jméno Jan Evangelista. Již během svého působení na farnosti v Borové se projevil jako velmi schopný a neúnavný organizátor veřejného dění. Založil zde první kampeličku a hospodářský spolek pro Malenovice a okolí, působil na šíření křesťanskosociálních myšlenek mezi dělnictvem, zakládal náboženské spolky a bratrstva. Zřídil farní knihovnu, se svými farníky podnikal turistické výlety a poutě do Beskyd, na Lysé hoře nechal postavit tzv. Jubilejní kříž, z něhož následně posvěcením učinil poutní místo. Zabýval se osvětovou činností mezi obyvatelstvem Pobeskydí ve vztahu k prevenci proti alkoholismu.
Byl autorem přibližně pěti desítek překladů náboženské literatury z němčiny, polštiny, italštiny a francouzštiny. Patřil k prvním přispěvatelům Věstníku Matice opavské, dopisoval do Opavského týdeníku, Novin Těšínska, Slezských listů, Ostravského kraje, Ostravsko-přívozských novin, Hlasu aj.
Když byl na podzim 1904 jmenován na přímluvu Věnceslava Hrubého farářem v nově zřízené farnosti Michálkovice, intenzivně se zapojil do zdejšího veřejného života. Vedl spořitelní a záloženský spolek, řídil křesťanskosociální dělnickou organizaci, založil při faře několik náboženských bratrstev a družin, vybudoval místní farní knihovnu a staral se o šíření knih a časopisů. Aby tlumil národnostní rozpory ve společnosti, kázal v češtině, polštině i němčině. Přispěl ke zřízení české měšťanské školy v Michálkovicích i povýšení obce na městys. Ačkoliv sám vystupoval jako český vlastenec, což se mj. projevovalo tím, že se státními a nadřízenými církevními úřady komunikoval v češtině, takže byl dokonce vratislavskou konzistoří označen za "nesnášenlivého českého nacionála", po převratu 1918 se stal obětí protikatolické kampaně, byl ostrakizován jako národně nespolehlivý klerikál a nakonec násilně vypuzen z michálkovické farnosti. Uchýlil se do Frýdlantu nad Ostravicí, odkud byl posléze povolán generálním vikářem do Těšína, aby u jeho úřadu obstarával českou korespondenci a prozatímně spravoval nemocnici alžbětinek.-
vzdělání
německé gymnázium v Těšíně (maturita 1887)
bohoslovecká fakulta v Olomouci (1887–1891)-
zaměstnání
Farní úřad a generální vikariát Těšín, kaplan
Farní úřad Borová (Malenovice), farář (1896–1904)
Farní úřad Michálkovice, farář (1904–1920)
Generální vikariát Těšín (1920–1922)-
obrazy
-
prameny, literatura
-
autor
Daněk
Encyklopedie města Ostravy !!!
Aktualizováno: 22. 09. 2023