* 12.01.1819 Tachlovice (okr. Beroun) – † 11.06.1887 Moravská Ostrava (m. č. Ostravy)
báňský technik, podnikatel a manažer v hornictví a hutnictví
národnost
česká
státní příslušnost
Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko
-
zajímavé okolnosti
Pocházel z rodiny prostého tesaře. Od poloviny šedesátých let 19. století se začal orientovat na vlastní podnikání v báňském průmyslu. Spojil se s bratry Gutmannovými, s nimiž společně si propachtoval doly olomouckého arcibiskupství a kapituly ve východní části ostravsko-karvinského revíru. Byl tak položen základ orlovsko-lazeckému těžířstvu. Propachtováním rothschildovských dolů v Doubravě, Moravské Ostravě a jejich okolí postupně vznikly Doubravsko-orlovské těžířstvo, Kamenouhelná společnost a koksovna v Moravské Ostravě a Vítkovické kamenouhelné doly, v nichž měl Ignát Vondráček kapitálový podíl. Společně s Gutmanny se zaměřil též na otevření kamenouhelných dolů na Rakovnicku. Přestože se průzkumy zdejších uhelných ložisek ukázaly jako neperspektivní, na místě zrušené jámy Prokop byla roku 1883 zřízena výrobna ohnivzdorných cihel a kameninových a mozaikových dlaždic. Patřil k českým podnikatelským elitám, jeho majetek čítal téměř dva miliony zlatých.
Jako důlní manažer prosazoval moderní mechanizaci a koncentraci těžby. Z hlediska personální strategie zastával názor, že v čele převážně českého osazenstva šachet mají stát také techničtí úředníci a inženýři české národnosti. Ovšem k cílům a snahám české národní politiky na Ostravsku, zvláště té mladočeské, se stavěl kriticky a odmítavě. Patřil k odpůrcům národního radikalismu.
Byl dvakrát zvolen poslancem moravského zemského sněmu za volební okresy Moravská Ostrava, Místek a Frenštát pod Radhoštěm. V letech 1873–1876 byl členem obecního výboru v Moravské Ostravě. Zasloužil se o zřízení obecné školy pro hornické kolonie na Hlubině a Šalomouně.-
měšťan od
15. 04. 1869
-
vzdělání
triviální škola v Tachlovicích
maltézská hlavní škola v Praze
německé gymnázium na Malé Straně
filozofická přípravka na gymnáziu
Báňská akademie v Banské Štiavnici (1838–1842)-
zaměstnání
doly na Kladensku, v Příbrami a Letovicích, báňský úředník (1842–1844)
železárny hraběte Mitrovského ve Štěpánově (1844–1845)
železárny a doly knížete Salm-Reifferscheidta (1845–1857), znovu jako ústřední ředitel (1859–1867)
železárny vratislavského biskupství v Železné u Vrbna pod Pradědem (1857–1859)
Zwierzinowy doly v Polské Ostravě, inspektor (1857–1859)politická orientace
konzervativní staročech
-
obrazy
-
prameny, literatura
-
osoby
Emanuel Balcar
Wilhelm Isak Wolf Gutmann
Antonín Mládek
Anselm Salomon Rothschild-
partneři
-
děti
Vladimír Vondráček
Oskar Vondráček
Olga Briskerová (Vondráčková)
Anna Mixová (Vondráčková)
Božena Kasalovská (Vondráčková)
další děti (1)...-
osoba na objektech
Hrobka rodiny Vondráček
hrobka-
stavby
Městský hřbitov
28. října, sad Dr. Milady Horákové
pohřben na tomto hřbitově-
události
1. 1. 1874
Zavedení příplatku horníkům na dolech Karolina a Šalomoun v roce 1874 1. 12. 1873
Otevření úřadovny Městské spořitelny v Moravské Ostravě (1873) 2. 1. 1869
Udělení koncese z roku 1869 pro stavbu a provoz železniční trati z Moravské Ostravy do Frýdlantu-
související odkazy
Ostravský uličník
Vondráčkova ulice v Mariánských Horách-
autor
Daněk
Encyklopedie města Ostravy !!!
Aktualizováno: 08. 02. 2024