Založení náboženské obce Církve československé (husitské) v Radvanicích
15. 1. 1920
ulice
katastr
Radvanice
-
charakteristika
V Radvanicích byla jako první v ČSR ustavena náboženská obec Církve československé (od 70. let 20. století: Církev československá husitská). Tato nová, národní, a na Vatikánu nezávislá církev navázala na tradice husitské a českobratrské náboženské reformace. Nalezla silnou podporu především mezi dělníky, horníky a příslušníky středních vrstev. Ve značné míře bylo myšlení obyvatel ovlivněno neúnavným působením radvanického, původně katolického, faráře Ferdinanda Stibora. V Radvanicích došlo k masívnímu odlivu katolických věřících k nové církvi. V roce 1921 se k čs. církvi hlásilo v obci 4516 členů, zatímco k římskokatolické pouze 1455 členů. 8. 11. 1922 se Radvanice staly sídlem ostravské (slezské) diecéze Církve československé, v jejímž čele stanul Ferdinand Stibor. K této diecézi patřilo Těšínsko, Opavsko, Hlučínsko a politické okresy Moravská Ostrava, Místek a Nový Jičín. Díky státní podpoře se podařilo ve 20. a 30. letech 20. století postupně vystavět řadu nových kostelů (Husových sborů) této církve. Do roku 1925 využívala Československá církev v Radvanicích k bohoslužbám římskokatolický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. V tomto roce si v obci na dnešní Menšíkově ulici vybudovala vlastní Husův sbor.
-
obrazy
-
prameny, literatura
-
události
8. 11. 1922
Radvanice sídlem ostravské diecéze Církve československé husitské (1922)-
osoby
-
autor
Prchalová
