Encyklopedie města Ostravy !!!

Karel Jaromír Bukovanský. AMO, Sbírka fotografií

    Karel Jaromír Bukovanský

    • * 24.11.1844 Ždánice (o. Hodonín) – † 12.12.1932 Klobouky u Brna (o. Břeclav)

    • učitel, publicista a vlastivědný pracovník

    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, Československá republika

    • zajímavé okolnosti

      Karel Jaromír Bukovanský působil více než 30 let na školách v Polské Ostravě. Šíře jeho pedagogického působení byla rozsáhlá a rozmanitá: psal české knihy pro dětského čtenáře, připravoval dětská divadelní představení, inicioval založení mateřské školky a dívčí pokračovací školy.

      Karel Jaromír Bukovanský patřil do generace konzervativně smýšlejících moravských vlastenců, kteří usilovali o emancipaci českého obyvatelstva prostřednictvím vzdělání a rozvoje kulturního života a kromě náročné práce ve školství se etablovali jako významní regionální národopisní a vlastivědní pracovníci.

      Byl spoluzakladatelem muzea v Orlové (o. Karviná), když již v roce 1870 začal sbírat a nakupovat předměty muzejní povahy a také provádět amatérský archeologický výzkum v Polské Ostravě. Založil také první muzeum na území dnešní Ostravy a to v v roce 1872 v tehdejší Polské Ostravě (dnes Slezská Ostrava). Část sbírkových předmětů tohoto muzea jsou dnes ve fondu Ostravského muzea.

      Zabýval se dějinami regionu, genealogií šlechtických rodů, publikoval v Opavském týdenníku a vydal 13 samostatných knižních titulů. V roce 1907 odešel na odpočinek a následně žil až do své smrti 12. prosince 1932 v Kloboukách u Brna (o. Břeclav).

      Jeho jméno nese ulice ve Slezské Ostravě.

    • vzdělání

      německá hlavní škola v Hustopečích
      brněnský dvouletý učitelský ústav
      1867 složil zkoušku učitelské způsobilosti

    • vyznamenání a pocty

      V roce 1898 jej císař vyznamenal zlatým Záslužným křížem.
      1. 11. 1902 obdržel čestnou medaili za čtyřicetiletou věrnou službu ve školství

    • dílo

      zobrazit

      Výběr z díla:

      Malý deklamator. Původní básničky a krasořečenky pro mládež, 1 1874; Slezské pověsti, Opavský Týdenník 7, 1876, č. 20, 25, 28, 29, 33, 43 a 47
      Slezské pohádky a pověsti, tamtéž 8, 1877, č. 7, 9, 12, 15, 19–22 a 29
      Slezské báje a pověsti, tamtéž 9, 1878, č. 52, 10, 1879, č. 4, 18, 34n
      Slezské báje a pověsti národní, 1877
      Polská Ostrava a okolí, 1878
      Člověk v době předhistorické a některé památky moravské, 1880
      Kytice z básní vlasteneckých, 1881
      Ignác Vondráček, 1887
      Josef Wurm, 1887
      Svatý otec Lev XIII., 1888
      Císař František Josef I., 1888
      Památné dny, 1900
      Dějiny Polské Ostravy, 1901
      Klobucký okres, Vlastivěda Moravská, II. Místopis (č. 29), 1909
      Polsko-ostravský Kancionál, 1900

    • zaměstnání

      výpomocný učitel na školách v Pohořelicích (o. Brno-venkov), Archlebově (o. Hodonín) a v Bratčicích (o. Brno-venkov) od roku 1864 zastával místo učitele na škole v Kloboukách u Brna. 1868–1870 nadučitel v Krumvíři (o. Břeclav)
      záhy přijal lépe honorované místo učitele na soukromé závodní škole na Salmovci v Polské Ostravě
      v roce 1874 přešel do nově vybudované (veřejné) obecné školy na Baranovci a tam byl 1876 ustanoven nadučitelem
      12. 10. 1885 získal jmenování ředitelem polskoostravských škol od c. k. ministerstva kultu a vyučování

    • odborné a zájmové organizace

      s Antonem Mládkem, hormistrem salmovských dolů, založil hornicko-čtenářský spolek Salm, jehož stanovy schválila slezská zemská vláda 21. 1. 1871
      v roce 1871 spoluzakládal český čtenářský spolek pro horníky, pěvecký spolek Lumír v Moravské Ostravě
      v roce 1876 spoluzaložil profesní organizaci s názvem Učitelská jednota slezsko-ostravská, po několik let působil v místní a v okresní školní radě
      společně s hudebním skladatelem C. M. Hrazdirou a folkloristou J. Mojžíškem založil v roce 1893 pěvecký spolek Záboj v Polské Ostravě

    • obrazy

      img2425.jpg

    • pojmenované ulice

      Bukovanského (Slezská Ostrava)

    • prameny, literatura

      zobrazit

      Tisk
      "Jubileum"
      "Karel Jaromír Bukovanský."
      "K. J. Bukovanský zemřel."
      "Životní dílo J. Bukovanského."
      "K. J. Bukovanský."
      článek v odborném periodiku
      "Archeologické vykopávky K. J. Bukovanského ve slezských částech dnešní Ostravy"
      "Karel Jaromír Bukovanský - pedagog, vlastivědný pracovník, archeolog, publicita a zakladatel českého muzejnictví ve Slezsku."
      "Karel Jaromír Bukovanský, významný představitel českého národního hnutí na Ostravsku (k 160. výročí narození)."
      "Zasloužili se o ostravské muzejnictví. Karel Jaromír Bukovanský."
      článek ve sborníku nebo kapitola v knize
      "Učitelská a vlastivědná činnost K. J. Bukovanského."
      Monografie
      "Ostrava v datech"

    • osoby

      Rudolf Prisching

    • ulice

      Bukovanského

    • stavby

      Ostravské muzeum
      Masarykovo náměstí 1/1

    • události

      15. 7. 1895
      Pracovní jubileum Karla Jaromíra Bukovanského 26. 11. 1893
      Ustavující valná hromada pěveckého spolku Záboj v roce 1893 7. 6. 1881
      Založení pěveckého spolku Lumír 19. 11. 1874
      Otevření školy na Baranovci v Polské Ostravě v roce 1874 1872
      Otevření prvního muzea na území dnešní Ostravy (1872)

    • související odkazy

      Biografický slovník Historického ústavu AV ČR

    • archeologické lokality

      Kostel sv. Jiří se hřbitovem
      Návrší "Nad Mundlochem"

    • archeologické výzkumy

      1883, 1888, 1895(?) Výkopy K. J. Bukovanského na návrší "Nad Mundlochem"
      1882, 1884 Sběry K. J. Bukovanského na Landeku
      1877 Rekonstrukce budovy školy

Aktualizováno: 15. 12. 2023