Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
od - do
1849 -
-
sídlo
-
poznámka
Ředitelé a rektoři Báňské akademie a poté Vysoké školy báňské v Příbrami 1849–1939:
prof. František Xaver Maxmilián Zippe (ředitel 1849–1850)
prof. Johann Grimm (ředitel 1850–1874)
prof. Augustin Beer (ředitel 1874–1879)
prof. Dr. mont. h. c. Ing. Josef Hrabák (ředitel 1879–1881, 1885–1889)
prof. Ing. Karel Albert Michal Balling (ředitel 1881–1883)
prof. Ing. Gustav Ziegelheim (ředitel 1883–1885, 1889–1895, rektor 1899–1901)
prof. Ing. Adolf Hofmann (rektor 1895–1897)
prof. Dr. Ing. h. c. Dr. mont. h. c. Josef Gängl von Ehrenwerth (rektor 1897–1899)
prof. Dr. mont. h. c. Ing. Vojtěch Káš (rektor 1901–1903)
prof. PhDr. Josef Theurer (rektor 1903–1905, 1907–1910, pověřený řízením rektorátu 1918, rektor 1919–1921, 1926–1927)
prof. Ing. Rudolf Vambera (rektor 1905–1907)
prof. Dr. mont h.c. Ing. Ludvík Kirschner (rektor 1911–1913 a 1929–1930)
prof. Dr. techn. Ing. František Köhler (rektor 1913–1917)
prof. Ing. František Částek (rektor 1921–1922)
prof. Ing. Václav Macka (rektor 1922–1923)
prof. PhDr. František Pavlíček (rektor 1923–1924)
prof. Dr. techn. Ing. František Čuřík (rektor 1924–1929)
prof. Dr. techn. Ing. Václav Vavřinec Pošík (rektor 1930–1931)
prof. Dr. mont. Ing. Bohuslav Stočes (rektor 1931–1932 a 1936–1937)
prof. Ing. Václav Cibuš (rektor 1932–1933 a 1939. V letech 1939–1945 byly české vysoké školy uzavřeny)
prof. Dr. mont. Ing. Alois Parma (rektor 1933–1935 a 1937–1938)
prof. Dr. techn. Ing. Alexandr Iljič Glazunov (rektor 1935–1936)
prof. Ing. Josef Hummel (1938–1939)
Rektoři VŠB od přemístění školy z Příbrami do Ostravy v roce 1945:
prof. Ing. dr. mont. František Čechura (1945–1949)
doc. RNDr. Rudolf Rost (pověřen správou rektorátu 1949–1950)
prof. Dr. techn. Ing. Vladislav Mydlarčík (1950–1955)
prof. Ing. Bohumil Kaňkovský (1955–1959)
prof. RNDr. Teofil Chlebovský (1959–1963)
prof. RNDr. Bohuslav Růžička, CSc. (1963–1969)
prof. RNDr. Oldřich Hajkr, DrSc., dr. h. c. (1969–1985)
prof. Ing. Vladimír Mynář, DrSc. (1985–1990)
prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc., dr. h. c. (1990–1997 a 2003–2010)
prof. Ing. Václav Roubíček, CSc., dr. h. c. (1997–2003)
prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc. (2010–2017)
prof. RNDr. Václav Snášel, CSc. (2017–)
historie
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB – TUO) navazuje na činnost Báňské akademie (pozdější Vysoké školy báňské) v Příbrami. V roce 1849 byla v Příbrami založena Báňská akademie, která byla v roce 1945 dekretem presidenta Beneše (již jako Vysoká škola báňská) přesunuta z Příbrami do Ostravy.
Výuka byla v Ostravě zahájena 7. října 1945. Vyučovalo se za obtížných podmínek v sedmi objektech rozptýlených po celém městě.
Po komunistickém převratu v únoru 1948 muselo školu opustit několik vyučujících a studentů.
Rozvoj strojírenství v regionu si vynutil vznik příslušných vysokoškolských oborů. V severomoravském regionu z tohoto důvodu vznikla Vysoká škola strojní v Ostravě se sídlem v Brušperku (zřízená k 1. 9. 1950). Po jednoleté samostatné činnosti byla Vysoká škola strojní připojena k Vysoké škole báňské v Ostravě jako Fakulta báňského strojnictví. Od roku 1951 byla VŠB členěna na fakulty hornickou, hutnickou a báňského strojnictví. Od roku 1953 bylo již součástí VŠB pět fakult (přibyly fakulty geologicko-důlně měřičská a ekonomického inženýrství). Ukázalo se však, že toto členění není příliš vhodné. Proto byl od roku 1959 počet fakult zredukován na tři: hornicko-geologickou, hutnickou a Fakultu báňského strojírenství. Fakulta ekonomického inženýrství byla zrušena.
S rostoucími nároky na řízení školy se rozšiřoval i její správní aparát, takže přestala vyhovovat původní budova rektorátu (ve vile u Nové radnice) a ten byl nejdříve přemístěn do budovy na tehdejším Rašínově náměstí v Moravské Ostravě (dnes místo, na kterém stojí budova č. p. 1393 na Českobratrské ulici) a poté do domu na Sokolské ulici 3 a následně do objektu bývalého kláštera na Dvořákově ulici (od 70. let zde sídlil rektorát Pedagogické fakulty v Ostravě (dnes sídlo Ostravské univerzity ), odkud se v polovině 70. let přemístil do vysokoškolského areálu v Porubě.
Počet objektů VŠB rozmístěných po celém území Ostravy dosáhl v roce 1955 sedmnácti. Od 60. let 20. začal být budován nový vysokoškolský areál v Porubě, zahrnující v první fázi menzu a koleje. V polovině 60. let 20. století vzniklo na vysoké škole výpočetní středisko.
Na konci 60. let 20. století se vyučující i studenti VŠB aktivně zapojili do obrodného procesu tzv. Pražského jara. Po zahájení okupace vojsky Varšavské smlouvy 21. 8. 1968 se účastnili demonstrací a dalších forem protestů. Po sebeupálení Jana Palacha vedl 20. 1. 1969 smuteční pochod centrem města rektor VŠB Bohuslav Růžička.
Následná normalizace zasáhla rovněž do života školy. 95 pedagogů (cca 20 %) muselo opustit svá místa. Další byli přeřazeni mimo pedagogickou činnost, zastaveno jim bylo jmenovací řízení, kariérní postup apod. Rektor B. Růžička odešel na podzim 1969 z funkce podle oficiální verze ze zdravotních důvodů.
Rozvoj školy však, přes jistá režimní omezení, pokračoval dále. V roce 1968 byla Fakulta báňského strojnictví přeměněna na Fakultu strojní a v roce 1977 došlo k dalšímu přejmenování na Fakultu strojní a elektrotechnickou. Roku 1974 se všechna pracoviště fakulty přemístila do nového areálu VŠB v Porubě.
Dále rostl počet studentů. Např. v letech 1970 až 1983 se zvýšil téměř trojnásobně z 3702 na 10 116. Od 1. dubna 1977 působila na VŠB Ekonomická fakulta. Dostavěly se další tři objekty kolejí v Porubě a Báňská měřící základna. Rovněž byla zahájena výstavba geologického pavilonu, nové menzy a připravena výstavba ústřední knihovny VŠB. Roku 1988 dokončen geologický pavilon a v roce 1989 byla otevřena nová menza v Porubě. Postupně byla dokončena výstavba ústřední knihovny VŠB a studijního centra.
V listopadu 1989 se studenti Vysoké školy báňské zapojili do protirežimních protestů. Po pádu komunistického režimu začala škola působit v nových podmínkách.
V roce 1991 byla založena Fakulta elektrotechniky a informatiky. Původní název Vysoká škola báňská v Ostravě škola změnila k 1. lednu 1995 na Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. V roce 2002 byla otevřena Fakulta bezpečnostního inženýrství.
V roce 2015 bylo zprovozněno Národní superpočítačové centrum (superpočítač Salomon byl v té době 40. nejvýkonnější na světě).
Veškeré výuka a výzkum na VŠB – TUO se postupně přesouvá do vysokoškolského areálu v Porubě.
V roce 2019 studovalo na Vysoké škole báňské celkem 11 266 studentů.
V současnosti (2020) je součástí VŠB – TUO sedm fakult:
Ekonomická fakulta (zal. 1977)
Fakulta stavební (zal. 1997)
Fakulta strojní (zal. 1951)
Fakulta elektrotechniky a informatiky (zal. 1991)
Hornicko-geologická fakulta (zal. 1716)
Fakulta materiálově-technologická (zal. 1849)
Fakulta bezpečnostního inženýrství (zal. 2002)
Na vysoké škole je také možno studovat v současnosti (2020) několik univerzitních programů: Mechatronika, Nanotechnologie, Fyzika, Aplikované vědy a technologie, Technologie procesů v energetice a Výpočetní vědy.
-
obrazy
-
prameny, literatura
-
osoby
František Čechura
Oldřich Hajkr
Teofil Chlebovský
Bohumil Kaňkovský
Vladislav Mydlarčík
další osoby (4)...-
ulice
-
události
20. 11. 1989
První demonstrace v Ostravě proti zásahu na Národní třídě v Praze 17. 11. 1989 20. 1. 1969
Tryzna za Jana Palacha v lednu 1969 21. 8. 1968
Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 30. 3. 1946
Slavnostní zahájení činnosti Vysoké školy báňské 17. 10. 1945
Zahájení činnosti Vysoké školy báňské v Ostravě-
související odkazy
internetové stránky VŠB – TUO
Wikipedie - Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Wikipedie - Vysoká škola báňská (Příbram)-
autor
Juřica
