Pedagogická fakulta v Ostravě
od - do
1964 - 1991
-
sídlo
-
poznámka
Děkani samostatné Pedagogické fakulty v Ostravě v letech 1964–1991:
Prof. PhDr. Alois Sivek, CSc. (1964–1970)
Prof. RSDr. Gustav Richter, CSc. (1971–1984)
Prof. RSDr. Milan Kotas, CSc. (1985–1990)
Prof. PhDr. Jaroslav Hubáček, CSc. (1990–1991)
historie
Předchůdcem Pedagogické fakulty v Ostravě byl Pedagogický institut v Ostravě, zřízený v roce 1959, který navázal na Vyšší pedagogickou školu v Opavě, založenou v roce 1953. Roku 1964 byl ostravský pedagogický institut zrušen zákonem z 12. 8. 1964 a zároveň vznikla samostatná Pedagogická fakulta v Ostravě. Její děkan obdržel práva rektora. Sídlo fakulty se nacházelo nejdříve na ulici 30. dubna a od 70. let na Dvořákově ulici, kde sídlí v současnosti Ostravská univerzita. Od roku 1967 bylo na pedagogické fakultě znovu zavedeno čtyřleté interní studium (na pedagogickém institutu bylo od r. 1967 zavedeno tříleté studium s následnou roční praxí). Praxe ve školách probíhala po celou dobu studia.
Období tzv. Pražské jara vrcholící v roce 1968 znamenalo také na pedagogické fakultě značné oživení politického života. Z iniciativy vysokoškolských pracovníků byli mj. do krajského výboru KSČ zvoleni přívrženci obrodného procesu. Na pedagogické fakultě, podobně jako na Vysoké škole báňské, začaly působit organizace vysokoškolského studenstva.
Vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. 8. 1968 vyvolal vlnu nenásilného odporu. Nesouhlas s okupací vyjádřila řada vysokoškolských pedagogů otevřeným dopisem zaslaným sovětskému velvyslanectví v Praze. Studenti byli jedni z prvních demonstrantů v centru Ostravy. Veřejné projevy odporu ustaly s nastupující normalizací na přelomu let 1969 a 1970. Následovaly čistky mezi studenty a především mezi pedagogy. Z funkce děkana Pedagogické fakulty odstoupil populární Alois Sivek. Škola byla označena za jedno z center „pravicového revizionizmu“ a „kontrarevoluce“ na Ostravsku. Po roce 1970 muselo z PF odejít z politických důvodů 61 učitelů, z toho dva profesoři, čtyři docenti a 11 kandidátů věd. Pěti z nich byl udělen zákaz pedagogického povolání.
Symbolem normalizace na pedagogické fakultě se stal nový děkan Gustav Richter. Politickými čistkami se snížila kvalifikační úroveň učitelů, což ovlivnilo také úroveň studia. Počtem studentů se Pedagogická fakulta v Ostravě řadila k největším pedagogickým fakultám v ČSSR. Např. v akademickém roce 1972–1973 na ní studovalo přes 1900 studentů.
V listopadu 1989 se studenti fakulty zapojili do protirežimních protestů. Následoval odchod některých vyučujících spojených s obdobím normalizace a změny ve studijních plánech. Část pedagogů, kteří museli školu nuceně opustit, se vrátila a navázala na své přerušené působení na fakultě. Od roku 1990 byly zahájeny práce na vzniku nové humanitně zaměřené vysoké školy v Ostravě.
Nástupkyní pedagogické fakulty se stala v roce 1991 Ostravská univerzita.-
obrazy
-
prameny, literatura
-
osoby
-
ulice
-
události
7. 12. 1989
Koncert českých písničkářů "Folkfórum" 20. 11. 1989
První demonstrace v Ostravě proti zásahu na Národní třídě v Praze 17. 11. 1989 21. 8. 1968
Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 21. 5. 1878
Položení základního kamene k budově nižší reálky v Moravské Ostravě (1878)-
autor
Juřica
