* 22.1.1816 Remscheid (Německo) † 15.4.1890 Graz (Rakousko)
manažer a průmyslník ve strojírenství
národnost
německá
státní příslušnost
Pruské království, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko
-
zajímavé okolnosti
Pocházel z rodiny obchodníka. Praxi získal v remscheidských mechanických dílnách a později v několika strojírnách v Porýní a Vestfálsku. V roce 1841 byl doporučen tehdejšímu řediteli Vítkovických železáren Josefu Grossovi, který mu učinil nabídku, aby ve funkci "závodního mechanika" vybudoval ve Vítkovicích modelárnu, slévárnu, kovárnu, zámečnickou a obráběcí dílnu, vyškolil dělníky a dohlížel na provoz v těchto dílnách. Byl zakladatelem vítkovického strojírenství, podílel se též na založení tovární výroby kol a obručí. Podnikl několik studijních cest do Anglie a Belgie, navštívil světové výstavy v Londýně a Paříži, udržoval kontakty se závody v Porýní, Vestfálsku a Horním Slezsku, odkud zprostředkovával poznatky pro rozvoj nejen ostravského, ale vůbec celého rakouského strojírenství. Vedl výstavbu silničních a železničních mostů, pracoval např. na konstrukci řetězových mostů přes Donaukanal ve Vídni, odbavovací haly Severní dráhy Ferdinandovy tamtéž, obloukových mostů Jižní dráhy na Drávě u Mariboru nebo mostů Západní dráhy císařovny Alžběty u Mauthausenu a Steyreggu. Zavedl ve Vítkovicích výrobu oceli bessemerováním, organizoval výstavbu a zprovoznění skotské vysoké pece. V roce 1866 se stal ředitelem Vítkovických železáren, v jejichž čele stál až do změny majetkových poměrů v roce 1873. Ještě dříve než si zažádal ve Vítkovicích o penzionování, založil se svým nastávajícím zetěm Karlem Glassnerem strojírnu a slévárnu železa v Moravské Ostravě. V roce 1883 se účastnil na založení chemické továrny na zpracování kostí Glassner, Hochstetter & Co. v Přívoze. V březnu 1890 těžce onemocněl, vydal se na léčebný pobyt do Opatije, kde se mu však přitížilo, a při návratu domů zemřel v Grazu. Jeho ostatky byly převezeny do Moravské Ostravy a uloženy na místním evangelickém hřbitově.
-
vzdělání
střední škola
průmyslová škola v Elberfeldu-
zaměstnání
strojírna Dobbs & Poensgen v Cáchách
Vítkovické železárny, správce strojírny, ředitel (1841–1872)
Strojírna a slévárna železa Elbertzhagen & Glassner, tichý společník, veřejný společník, manažer (1872–1890)-
obrazy
-
prameny, literatura
-
osoby
-
partneři
-
děti
Emma Glassner (Elbertzhagen)
Arnold Carl Elbertzhagen
Alice Koberová (Elbertzhagenová)-
stavby
Fojtství (dědičná rychta) ve Vítkovicích
Místecká 11-
související odkazy
Digitální archiv Zemského archivu v Opavě
Sčítací operát 1869, Vítkovice, č. p. 11 Digitální archiv Zemského archivu v Opavě
Sčítací operát 1890, Vítkovice, č. p. 418 Ostravský uličník
Elbertzhagenova ulice-
autor
Daněk
Encyklopedie města Ostravy !!!
Aktualizováno: 12. 10. 2021